8 C 196/2021-53 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 13. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 56.768 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne 26. 7. 2020 během stavebních prací v obci [obec] poškodil zařízení distribuční soustavy (zboření pilíře), čímž došlo k poškození majetku ve vlastnictví žalobkyně. Celková cena za provedenou opravu poškozeného zařízení distribuční soustavy činila 56.768 Kč, kdy tato částka představuje náklady externí [právnická osoba] – montáže, a.s. (materiál, doprava, přípravné práce, montážní práce, stavební práce, elektromontážní práce, úprava kabelů, mechanizace). Žalovaný však přes opakované výzvy na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovanému byla žaloba doručena dne 29. 10. 2021, předvolání k prvnímu jednání bylo žalovanému doručeno dne 11. 11. 2021 na adresu trvalého bydliště (náhradním způsobem), současně byl žalovaný poučen o důsledcích nedostavení se k jednání. Žalovaný se k jednání bez předchozí omluvy nedostavil. 3. Zástupce žalobce se dostavil k prvnímu jednání, které ve věci bylo nařízeno na den 13. 12. 2021 a navrhl, aby soud vydal rozsudek pro zmeškání. 4. Podle § 153b odst. 1, 3 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o.s.ř.) nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 6. V daném případě se jedná o věc, kterou je třeba posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku upravující náhradu újmy (§ 2895 a násl. o. z.), tzn. jde o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír a nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovanému pak byla do vlastních rukou doručena jak žaloba, tak předvolání k prvnímu jednání, a to nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání konalo. Byl také o následcích nedostavení se poučen. Žalobce, který se k prvnímu jednání, které ve věci bylo nařízeno, dostavil, navrhl, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Soud tedy tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu pokládal za nesporná a na tomto základě rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. rozsudku. 7. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení úspěšný a soud mu tedy vůči žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3.629 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.271 Kč, v paušální náhradě hotových výdajů v celkové výši 900 Kč za celkem tři úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a v náhradě cestovních výdajů ve výši 458 Kč za cestu uskutečněnou na trase [obec] – [obec] a zpět vozidlem [anonymizována tři slova] při průměrné spotřebě 4 l MN/100 km a ujeté vzdálenosti 83,4 km. 8. Lhůty k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.