10 C 232/2022-53 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích níže uvedeného dne Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací (dále jen " Smlouva):, a to dne [datum] Smlouvu [číslo] dne [datum] Smlouvu [číslo] dne [datum] Smlouvu [číslo] dne [datum] Smlouvu [číslo]. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednají a žalovaná se zavázala řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Uzavřená smlouva se řídí mj. Všeobecnými podmínkami společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], ceníkem služeb a obchodními podmínkami jednotlivých služeb a tarifů. Strany ujednaly, že se splatnost měsíčních splátek řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Pro případ neuhrazení příslušné splátky ve splatnosti nebo ukončením účastnické smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je uzavřena výpovědí ze strany žalované, sjednaly strany okamžitou splatnost všech dosud neuhrazených, resp. nesplatných splátek). Vzhledem k tomu, že nebyly dodrženy podmínky, došlo k doúčtování splátek zařízení vyúčtováním níže uvedeným (Splátky zařízení/Installment). Dále bylo mezi stranami ujednáno, že žalobkyně poskytne žalované slevu na koncové zařízení, když tato je podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy. V případě nedodržení sjednané doby trvání smlouvy za původních podmínek byla povinna žalovaná poskytnutou slevu vrátit. V souladu s Všeobecnými podmínkami žalobkyně vystavovala Vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období. Vyúčtování obsahuje cenu za všechny služby (popř. za objednané zboží) a služby třetích stran poskytnuté a objednané v příslušném zúčtovacím období. Délka zúčtovacího období je jeden měsíc. Vyúčtování je vyhotoveno v elektronické podobě (pokud nebylo stranami dohodnuto individuálně jinak). Vyúčtované částky je nutné uhradit na účet uvedený ve vyúčtování ve lhůtě splatnosti uvedený rovněž na vyúčtování. Žalovaná řádně neplnila povinnosti z výše uvedených smluvních závazků, když nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování. Žalobkyně tak přistoupila k výpovědi smluv. Žalovaná je v prodlení s úhradou následujících vyúčtování: Vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] v částce 3 000 Kč, Vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] v částce 2 000 Kč, Vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] v částce 3 000 Kč, Vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] v částce 3 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak dlužné částky nebyly uhrazeny. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů- účastnickými smlouvami nebo jejich dodatky, obchodními podmínkami, ceníkem služeb, vyúčtováními, která jsou uvedena v žalobě. Z vyúčtování je zřejmé, které služby byly poskytnuty a jaká částka byla za ně účtována. Dále vyúčtování dokládá požadavek na zaplacení tzv. podmíněné slevy, tedy v podstatě kupní smlouvy za poskytnutá zařízení, když nebyly dodrženy podmínky smlouvy a žalobce tedy žádá zaplacení kupní ceny za tato zařízení. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka, což je doloženo její kopií a dokladem o odeslání. 5. Podle § 64 odst. 1 zákona číslo 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 1. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 2. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 3. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce takto: 4. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaná prostřednictvím sítě žalobkyně využila služeb, jejichž cenu se zavázal uhradit žalobkyni, avšak žalovaná své povinnosti uhradit stanovenou cenu těchto služeb k rukám žalobkyně nedostála. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalované, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobkyni tvrdila a současně taktéž i prokázala. Žalovaná takto nepostupovala a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. 5. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.