10 C 28/2022-65 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.. 2. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že žalované bylo k poskytnutí služby [anonymizována dvě slova] dodáno zařízení modem. Toto zařízení bylo žalobkyní poskytnuto na splátky po 24 měsíčních splátkách. Žalovaná je v prodlení za 13 měsíců (166,63 Kč měsíčně). Dále byly žalované vyúčtovány poskytnuté služby, a to za zúčtovací období od dubna 2019 do listopadu 2019 (185,63 Kč měsíčně) v celkové výši 1 485,04 Kč. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána upomínkou k uhrazení dlužné částky. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. 4. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 5. Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobkyně. Žalobkyně především předložila všeobecné a smluvní podmínky, předávací protokol, rozpisy vyúčtování služeb, jednotlivé faktury a upomínku. 6. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 zákona č. 127/2005 Sb.), v jejímž rámci bylo žalované předáno technické zařízení umožňující užívání těchto služeb (set-top box a modem). Žalované vznikla povinnost uhradit cenu tohoto zařízení, kterou žalobkyně řádně vyúčtovala. Bylo tak na žalované, aby tvrdila a prokázala, že cenu zaplatila, nebo že její dluh zanikl z jiného právního důvodu. To však neučinila a z obsahu spisu se tyto okolnosti ani nijak nepodávají. Důvodným byl shledán i požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení, jejich výše odpovídá ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku (dále jen,,o. z.“). a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a paušální náhrady dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč za 2 úkony (výzva k plnění a sepis žaloby) po 100 Kč, celkem tedy 600 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.