15 C 263/2022-16 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 1 579 Kč z titulu neuhrazeného pojistného vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo]. Dále požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 110 Kč od 21.8.2021 do 16.6.2022 a náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutkové tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud provedl dokazování těmito listinami – pojistnou smlouvou, sazebníkem poplatků, pojistnými podmínkami, přehledem předepsaného a uhrazeného pojistného, upomínkou k zaplacení dlužného pojistného, kopií dodejky, zánikem pojištění, pokusem o smír, předžalobní upomínkou, podacím archem. Tyto listiny prokazují, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne [datum], jejímž předmětem bylo [anonymizována čtyři slova] pro vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit roční pojistné ve výši 3 645 Kč. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil ani po upomínce žalobce, pojištění tak ke dni [datum] zaniklo. Žalovaný tak žalobci za pojistné období od [datum] do zániku pojištění dluží částku (včetně nákladů za upomínání) v celkové výši 1 579 Kč, kterou ani po výzvách žalobce neuhradil. 5. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle § 2783 odst. 1 Občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 7. Podle § 2783 odst. 2 Občanského zákoníku je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 8. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 9. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit sjednané pojistné. Žalovaný pojistné řádně nehradil. Pojištění tak ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. zaniklo pro neplacení. Žalovaný dluží žalobci za období od [datum] do zániku pojištění částku v celkové výši 1 579 Kč. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. 13. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se zásadně pouze konkrétními údaji o osobě žalované, čísle pojistné smlouvy, druhu pojištění a období, za které nebylo pojištění placeno. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.