15 C 413/2021-20 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou ze dne 6.9.2021 domáhal na žalované zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazené smluvní pokuty za nevrácení set-top boxu předaného žalované na základě Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Žalobce svá tvrzení prokázal listinami - Smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] výzvou k úhradě dluhu, všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, zvláštními podmínkami pro službu Kombinované televize DIGI TV, předžalobní výzvou a podacím lístkem. Tyto listiny prokazují, že žalobce a žalovaná zavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací – kombinovaná televize. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce a zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize DIGI TV. Na základě specifikované smlouvy žalobce žalované zapůjčil set-top box/CA sériové číslo [anonymizováno]. Žalovaná byla povinna v případě ukončení smlouvy vrátit žalobci zapůjčené technické zařízení nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. V opačném případě byla žalovaná povinna uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč Smlouva byla ukončena dne 31.10.2020. Žalovaná zapůjčené zařízení ve lhůtě 10 dnů nevrátila. Žalovaná tak neučinila ani po výzvě žalobce. Žalovaná neuhradila žalobci smluvní pokutu, k jejímuž zaplacení ji žalobce opakovaně vyzýval. 5. Podle § 64 odst. 1 zákona číslo 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce takto: 10. V dané věci má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které žalobce zapůjčil žalované set-top box. Žalovaná byla v případě ukončení smlouvy povinna tato zařízení vrátit žalobci do 10 dnů ode dne ukončení smlouvy. Smluvní strany si sjednaly smluvní pokutu v případě porušení těchto povinností ze strany žalované. Smlouva byla ukončena, žalovaná ani po výzvě žalobce výše specifikované zařízení nevrátila. Žalobci vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty, která dle smlouvy činila celkem 5 000 Kč. Žalovaná však nedostála své povinnosti uhradit sjednanou smluvní pokutu žalobci. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalované, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdila a současně taktéž i prokázala. Žalovaná takto nepostupovala a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalované žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, představující neuhrazenou smluvní pokutu, uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. 12. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se zásadně pouze konkrétními údaji o osobě žalované, čísle smlouvy, typu pronajatého zařízení, datu ukončení smlouvy a výše vyúčtované smluvní pokuty. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.