15 C 5/2022-20 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 1 032 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že společnost [právnická osoba] (dále jen "ČD") v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, jakožto dopravce poskytuje přepravní služby mj. ve vnitrostátní drážní přepravě. Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007, o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a dle určených podmínek stanovených platným cenovým výměrem Ministerstva financí pro ČR vyhlásili ČD Smluvní přepravní podmínky pro veřejnou drážní osobní dopravu (dále jen "SPPO"), které nabyly účinnosti dne [datum] a Tarif pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel (dále jen "Tarif") účinné od 1.1.2021. Žalovaný, jakožto cestující, nastoupil dne 13.3.2021 do vlaku ČD [číslo] směr [obec] [část obce] [anonymizováno] [příjmení], čímž v souladu s ust. bodu 5. kapitoly I. SPPO uzavřel s ČD Přepravní smlouvu o přepravě osob (dále jen " Smlouva), na jejímž základě byl povinen zaplatit ČD cenu za přepravu ve výši 32,00 Kč (jízdné) stanovenou dle platného Tarifu. Po započetí přepravy se žalovaný ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance ČD neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. SPPO, a proto bylo pověřeným zaměstnancem ČD sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO [variabilní symbol] [číslo] a Oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván, aby na základě Smlouvy zaplatil jízdné ve výši 32,00 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1000,00 Kč dle platného Tarifu, celkem tedy ve výši 1032,00 Kč. Žalobce uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným [právnická osoba] jako postupitelem na žalobce jako postupníka, čímž se žalobce stal věřitelem žalovaného z výše uvedené pohledávky. O této skutečnosti byl žalovaný ve smyslu § 1882 odst. 1 NOZ postupitelem vyrozuměn v Oznámení o postoupení pohledávky a v žalobcově Výzvě k zaplacení – předžalobní upomínce k zaplacení dluhu, oboje zaslané žalovanému dne 14.9.2021. Žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval žalobce a žalovaného, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalobce a žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalobce ani žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřili, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Z oznámení o závadách, potvrzení o nedodržení SPPO, smluvních přepravních podmínek společnosti [právnická osoba], Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k zaplacení a podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl dne [datum] ve vlaku společnosti [právnická osoba] [číslo] směr [obec] – [část obce] nad [příjmení] podroben přepravní kontrole, při které se na výzvu pověřeného zaměstnance společnosti [právnická osoba] neprokázal platným jízdním dokladem. Potvrzení o nedodržení SPPO žalovaný podepsal. Tím nastaly podmínky pro vyměření postihu – jízdného ve výši 32 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný dluh neuhradil. Pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalovaný dluh neuhradil ani po výzvě žalobce. 5. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaný použil prostředků společnosti [právnická osoba] a při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů), tedy celkem částku 1 032 Kč. Žalovaný na místě jízdné ani přirážku k jízdnému nezaplatil. Pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po výzvě žalobce. Soud tedy po zjištění, že nárok žalobce je důvodný, rozhodl tak, že žalobě vyhověl. 6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. 9. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, údajích o místu a čase kontroly. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.