58 C 19/2021-51 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 9. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 8.416 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 8. 2. 2018 byt [číslo] o velikosti 3+1 umístěný v 1. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa]. Nájem bytu skončil na základě dohody o skončení nájmu ze dne 18. 3. 2019, ve které se žalovaný zavázal uhradit svůj dluh na nájmu a úhradách cen služeb nezahrnutých do nájmu ve výši 20.092 Kč. Žalovaný však dosud uhradil pouze část svého závazku a dosud žalobci dluží částku 8.416 Kč, kterou žalobci přes opakované výzvy neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném řízení soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalobce poskytl žalovanému na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 8. 2. 2018 do užívání byt [číslo] o velikosti 3+1 umístěný v 1. nadzemním podlaží domu na adrese [adresa]. Nájemní poměr k bytu skončil na základě dohody o skončení nájmu ze dne 18. 3. 2019, ve které se žalovaný zavázal uhradit svůj dluh na nájmu a úhradách cen služeb nezahrnutých do nájmu ve výši 20.092 Kč. Žalovaný dosud z tohoto titulu plnil pouze částečně a dosud tak žalobci dluží částku 8.416 Kč. Žalovaný na zbývající část dluhu žalobci přes opakované výzvy ničeho neuhradil. 5. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Provedené důkazy pak nebyly žádnými jinými důkazními návrhy ze strany žalované co do jejich pravosti a pravdivosti zpochybňovány. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 6. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném důkazním řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť v průběhu řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření smlouvy o nájmu bytu. Žalobce splnil svoji povinnost ze smlouvy tím, že přenechal žalovanému k užívání příslušnou bytovou jednotku, žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy o nájmu neplnil, když smluvené nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu řádně a včas nezaplatil. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobci žalobní pohledávku, byť částečně, uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou synallagmatickou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 8.416 Kč. Žalobci zároveň vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy nastala splatnost jednotlivých žalobcem uplatněných dílčích nároků vyplývajících z nájemního vztahu. 9. Žalobce byl v řízení úspěšný, a proto mu dle ust. § 142 o.s.ř. přísluší právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 7.534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 4.500 Kč a dle § 13 stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za písemné podání soudu, výzvu k plnění a účast na jednání soudu), tj. 5.400 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, navýšil soud odměnu zástupce a paušální náhradu hotových výdajů o částku 1.134 Kč představující daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovenou ze základu ve výši 5.400 Kč. 10. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.