6 C 169/2022-38 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výroku uvedené z důvodů nedoplatku pojistného s příslušenstvím zákonným úrokem z prodlení, když úrok z prodlení požaduje pouze za období ve výroku uvedené. K odůvodnění uplatněného nároku žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo již zaniklé pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Smlouva byla uzavřena v písemné formě. Na základě této smlouvy měl žalovaný povinnost platit žalobkyni pojistné za pojistný produkt„ Komplexní pojištění vozidel [anonymizováno]“. Pojištění se týkalo vozidla tovární značky [anonymizováno], typ [příjmení], [registrační značka]. Pojistné bylo splatné první den příslušného pojistného období ve výši [částka], pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální. Smlouva byla uzavřena s účinností od [datum]. Pojistná smlouva byla ukončena z důvodů neplacení pojistného po marném uplynutí 30-ti denní lhůty stanovené v upomínce. Žalovaný nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum]. Pojistné žalobkyni náleží až do konce kalendářního měsíce, žalobkyně jej však žádá jen do dne zániku pojistné smlouvy. Žalobkyně požaduje zaplacení částky [částka] za pojistné a dále zákonný úrok z prodlení pouze za období uvedené ve výroku rozsudku, což je částka 140 Kč. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání. 2. Elektronický platební rozkaz, vydaný k návrhu žalobkyně, byl soudem zrušen, neboť nebyl v souladu s občanským soudním řádem doručen. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. žalovaný převzal dne [datum]. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 5. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně se domáhala zaplacení pojistného do zániku pojištění. Listinnými důkazy- pojistnou smlouvou, prokázala uzavření pojistné smlouvy ohledně označeného vozidla. Žalobkyně tvrdí, že nebylo zaplaceno pojistné za období shora uvedené, když do této doby byla smlouva účinná a byla kryta pojištěná rizika. K zániku pojištění došlo dle ust. § 12 odst. 1 písm. e) z.č. 168/1999 Sb. a to dne [datum], pojistiteli náleží pojistné až do konce kalendářního měsíce, ale je žádáno jen do dne zániku smlouvy. Žalobkyně k důkazu o dlužném pojistném předložila bilanci pojistné smlouvy, dodejku dokládající odeslání výzvy k zaplacení dlužného pojistného. Z bilance pojistného je zřejmé, že součástí dlužného pojistného je i poplatek za vymáhání a to dle sazebníku poplatků. Žalovaný zůstal nečinný. Je věcí žalovaného, aby tvrdil, skutečnosti podstatné k danému sporu, skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Žádné takové tvrzení žalovaná strana neučinila. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že netvrdí skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. 7. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2783 odst. 1 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 9. Podle § 2783/2 o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 12 odst. 1 písm.e) z.č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 11. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Žalující prokázala, že pojistný vztah vznikl a tvrdí, že nejméně do doby, do kdy je žádáno zaplacení dlužného pojistného, tento vztah trval. Toto tvrzení nebylo ničím vyvráceno. Předložené listinné důkazy tvoří logický celek a jsou v souladu se žalobním tvrzením. Žalobkyně unesla břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Soud tedy žalobě vyhověl. 13. Úroky z prodlení jsou v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ale jsou požadovány pouze za konkrétní období uvedené ve výroku rozsudku. Roční úrok z prodlení činil v daném období 8,25 %, za dané období je tedy zákonný úrok z prodlení v částce 45 Kč. 14. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160/1 o.s.ř. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaná povinna zaplatit ve výši 1 489 Kč. 16. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, druhu pojištění, označení vozidla a období, kdy nebylo pojistné placeno. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.