6 C 198/2022-33 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhá po žalované zaplacení ve výroku uvedené částky. 2. Žalobce uvedl, že společnost [právnická osoba] poskytuje přepravní služby mimo jiné ve vnitrostátní drážní přepravě. Služby jsou poskytovány v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, dle vyhlášek Ministerstva dopravy a spojů ČR [číslo] Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a dle určených podmínek stanovených platným cenovým výměrem Ministerstva financí ČR a dle smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu. [jméno] jízdného jsou stanoveny dle tarifu pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. 3. V žalobním tvrzení žalobce uvedl, že žalovaný jakožto cestující nastoupil dne [datum] do vlaku ČD [číslo] směr [obec], čímž v souladu s ustanovením bodu 5.kapitoly I. SPPO uzavřel smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit ČD cenu za přepravu ve výši [částka] (jízdné) a dle platného tarifu. Při kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13.kapitoly II SPPO a proto bylo zaměstnancem ČD sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO, [variabilní symbol] [číslo] a oznámení o závadách a žalovaný byl vyzvána, aby zaplatil jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, dle platného tarifu. 4. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi postupitelem [právnická osoba] a postupníkem – žalobcem ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem z [datum]. 5. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť písemnost nebyla řádně doručena. 6. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. 7. Soud rozhodl na základě předložených listin postupem podle § 115a o.s.ř. 8. Aktivní legitimace žalobce je prokázána smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] seznamem postoupených pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému, adresované do trvalého bydliště bylo žalovanému zasláno současně s předžalobní výzvou, jak dokládá podací arch poštovních zásilek. Žalobce prokázal tvrzení o jízdě bez platného dokladu potvrzením o nedodržení SPPO, žádostí o zjištění totožnosti a odpovědí Policie ČR. Povinnost zaplatit přirážku je doložena smluvními přepravními podmínkami Českých drah pro veřejnou drážní osobní dopravu. 9. V řízení zjistil soud, že účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě osob dle § 2550 a násl. o.z. (z.č. 89/2012 Sb.). 10. Podle § 2550 o.z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místě určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 11. Podle § 2578 o.z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní rády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 12. Žalovaný porušil smlouvu tím, že nezaplatil řádné jízdné. Žalovaný skutková tvrzení žalobce nesporoval, zůstal nečinný. K jeho tíži jde skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání poštovních zásilek v místě, které je vedeno jako jeho trvalé bydliště. Listiny, které byly žalovanému soudem zasílány, se dostaly do sféry jeho vlivu, byly vyvěšeny na úřední desku a žalovaný měl možnost se s listinami seznámit. Pokud tak neučinil, jde to k jeho tíži. Žalobce unesl břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Žalovaný na obranu netvrdil ničeho. Soud žalobě vyhověl v rozsahu podané žaloby, neboť předložené listinné důkazy tvoří logický celek se žalobním tvrzením, toto tvrzení prokazují. Žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, když ta byla splatná v den kontroly. 13. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Lhůta k plnění je dle § 160/1 o.s.ř. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 120/2014 Sb., která mění vyhl.č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.