6 C 209/2022-30 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 142 Kč z důvodů nedoplatku pojistného, s příslušenstvím - zákonným úrokem z prodlení za konkrétní období. V žalobním tvrzení uvedla, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, s počátkem pojištění dne [datum]. Pojistné mělo být placeno ročně ve výši 3 168 Kč. Pojistné nebylo zaplaceno od 16. 10. 2021 do 21. 1. 2022, když k tomuto datu pojištění zaniklo. Žalobkyně uplatňuje pojistné za nezaplacené období do zániku pojištění, poplatek za upomínku ve výši 300 Kč a úroky z prodlení žádá v zákonné výši a to pouze za období uvedené ve výroku rozsudku. Celkem je žádána žalovaná částka a kapitalizovaný úrok z prodlení. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit a proto ho soud zrušil. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti doručeny vyvěšením. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 5. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně se domáhá zaplacení pojistného za dobu, kdy nebylo pojistné uhrazeno do zániku smlouvy a poplatku za upomínku. Smluvní vztah a výši pojistného prokázala žalobkyně uzavřenou smlouvou. Dluh na pojistném prokázala žalobkyně bilancí uvedené smlouvy a upomínkou. Žalovanému byla zaslána upomínka s upozorněním na možnost zániku smluvního vztahu, jak dokládá kopie dodejky (čl. 12). Upomínka byla žalovanému zaslána na adresu, kterou žalovaný oznámil. Žalovanému bylo písemně oznámeno, že smlouva zanikla. Výše poplatku za upomínku je doložena sazebníkem. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání poštovních zásilek doručovaných do místa jeho bydliště dle centrální evidence obyvatel nebo nesdělí adresu doručování a tím se fakticky neseznámí s možností resp. povinností tvrdit skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. 7. Z předložené smlouvy zjistil soud, že byla uzavřena za účinnosti z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a to dle oddílu 2, pododdílu 1 - § [číslo] a následující. 8. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2783 odst. 1 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 10. Podle § 2783/2 o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 11. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Žalobkyně žalovala po právu a žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úroky jsou přiznány za období, jak požaduje žalobkyně. Splatnost je stanovena v zákonné lhůtě. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaná povinna zaplatit ve výši 1 489 Kč. 14. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, čísle smlouvy, období, za které nebylo placeno pojistné. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.