6 C 279/2022-24 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s ošetřením a následnou krátkodobou hospitalizací v protialkoholní záchytné stanici [anonymizována dvě slova] [obec], kam byla žalovaná přijata dne [datum]. Za realizované úkony vyúčtovala žalovaná částku celkem 2 500 Kč. Žalovaná dluh uznala co do důvodu a výše a to dne [datum] a zavázala se jej uhradit do 8 dnů, tedy do [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. 3. Soud rozhodl na základě listinných důkazů. 4. Listinnými důkazy je prokázán dluh, který byl žalovanou uznán co do důvodu a výše jednostranným písemným úkonem, listina je žalovanou podepsána. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v PZS vystavila žalobkyně daňový doklad Vyúčtování úhrady za záchyt v záchytné stanici VNO ze dne [datum], znějící na částku 2 500 Kč, se splatností 8 dnů ode dne vystavení dokladu. Žalovaná výše uvedený duh žalobkyni písemně uznala co do důvodu a výše a to dne [datum]. V listině je konkretizován důvod dluhu, jeho výše, dohodnuta doba splatnosti. Dluh vznikl z důvodů umístění žalované do protialkoholní záchytné stanici, když potvrzení o poskytnutí záchytu ze dne [datum] dokládá umístění žalované v protialkoholní záchytné stanici v období od [datum] od 23:54 hod do [datum] do 12:03 hod. Žalované byla dechovým analyzátorem naměřena hladina alkoholu 2,38 promile. 5. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 89e odst. 1 z.č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách (1) Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 8. Listinami výše uvedenými byla prokázána oprávněnost požadavku žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku. Žalovaná byla umístěna v protialkoholní záchytné stanici v souladu s ustanoveními § 89a až 89e z.č. 373/2011 Sb. Žalovaná uznala dluh z důvodů jejího pobytu v protialkoholní záchytné stanici. Žalovaná dluh uznala, ale ve lhůtě stanovené splatností faktury tento dluh neuhradila. Žalobkyně má s odkazem na ustanovení § 2053 o.z. právo na zaplacení žalované částky a to včetně přiznání práva na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je úrok z prodlení stanoven takto: Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. V prodlení je žalovaný od [datum]. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 1 000 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 089 Kč. 10. Lhůta k plnění je podle § 160/1 o.s.ř.