6 C 312/2022-33 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení ve výroku uvedených částek. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že uzavřel se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěrovou [číslo] to dne [datum], vše v souladu s ustanovením § 2395 a násl. o.z. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaná se seznámila se smlouvou i podmínkami poskytnutí úvěru, což stvrdila podpisem. Před uzavřením smlouvy zkoumal žalobce úvěruschopnost žalované. Bylo zkoumáno kreditní skóre žadatelky, její příjmové a výdajové poměry, osobní, rodinné a majetkové poměry, poskytovatel úvěru využil různé registry. Žalovaná čerpala poskytnutý úvěr prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 130 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet řádně a včas ve splátkách dle úvěrové smlouvy. Výše pravidelné měsíční splátky byla 2,70% z výše sjednaného úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru, pravidelné poplatky, případně nepravidelné poplatky a smluvní sankce. Splatnost měsíčních splátek byla k 20.dni každého kalendářního měsíce, první splátka byla splatná v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k prvnímu čerpání úvěru, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. V průběhu smluvního vztahu vyčerpala žalovaná celkem částku 132 250 Kč Celkem za poskytnutý úvěr uhradila částku 10 600 Kč. Tato částka byla použita na úhradu úroků a poplatků a jistinu, jak dokládá splátkový kalendář. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru. Podle smluvních podmínek došlo ze strany žalobce k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. K úhradě celé dlužné částky byla žalovaná vyzvána doporučeným dopisem z téhož dne. 2. Žalovaná na výzvu k úhradě zesplatněného úvěru neuhradila žádnou částku. Žalobce eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 131 965,97 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 129 115,77 Kč, poplatků ve výši 123 Kč, poplatků za pojištění ve výši 827,20 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč, smluvních pokud účtovaných ve výši 1 500 Kč. 3. Poplatky jsou účtovány za výměr z ATM nebo za dotazy na zůstatek. 4. Poplatky za pojištění jsou účtovány dle smlouvy, jedná se o součet neuhrazených poplatků. 5. Náklady za vymáhání požaduje žalobce s odkazem na smlouvu, jedná se o účelně vynaložené náklady. 6. Smluvní pokutu žádá žalobce v souladu se smlouvou a to 500 Kč v případě prodlení s úhradou splátky. V případě, že je splátka v nižší částce než 500 Kč, je účtována smluvní pokuta ve výši této dlužné splátky. Žalobce nárokuje smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč z důvodů opakujícího se prodlení s úhradou splátek. 7. Kapitalizovaný smluvní úrok je žádán ke dni sepsání žaloby ve výši uvedené ve výroku rozsudku. Byl vypočten jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,88% p.a. ode dne následujícího po zesplatnění do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu z částky 129 115,77 Kč J-li dluh na jistině di na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91 dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena podle § 122 z.č. 257/2016 Sb. na výši odpovídající repo sazbě stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebyl-li sjedná úrok nižší. 8. Žalobce také žádá zákonný úrok z prodlení. Ten kapitalizoval od 15.dne po zesplatnění úvěru a to z jistiny, poplatků, smluvních pokut do dne sepsání žaloby. Ode dne následujícího poté žádá tento úrok ve výši platné v okamžiku počátku prodlení. 9. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zůstala nečinná, konkludentně tedy také souhlasila s rozhodnutím věci na základě listin. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. 10. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. 11. Žalobce poskytl žalované úvěr, který je specifikován v žalobním tvrzení. Žalobní tvrzení prokazuje úvěrová smlouva„ flexibilní půjčka“, přehled čerpání úvěru, splátek a úhrad. Žalované byly poskytnuty zákonné informace ke smlouvě. Smlouvu žalovaná podepsala. Žalovaná se zavázala k plnění, jak je uvedeno v žalobním tvrzení. Žalovaná úvěr a sjednané poplatky žalobci řádně nesplácela. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k uhrazení dlužné částky, což dokládá výzva k zaplacení celého úvěru a předžalobní upomínka. Zkoumání úvěruschopnosti žalované prokazuje potvrzení o provedení ověření bonity klienta. 12. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1 odst. 2) o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 14. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Žaloba je důvodná. Žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru a poskytl jí peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky a sjednané poplatky a smluvený úrok vrátit ve sjednané lhůtě. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy. Smluvní pokuta byla sjednána, stejně jako náklady na uplatnění. Žalovaná byla seznámena s povinností hradit sjednané poplatky, smluvené úroky a účelně vynaložené náklady a v případě porušení smluvní povinnosti byla sjednána smluvní pokuta. Žalovaná neuvedla ničeho na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byla k písemnému vyjádření vyzvána. K tíži žalované jde skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání poštovních zásilek zasílaných do místa jejího trvalého pobytu, případně nesdělí jinou doručovací adresu. Protože žalovaná svoji povinnost neplnila řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 5 279 Kč (z jistiny), náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 7 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 6 380 Kč, tedy 19 140 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál je za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 29 527,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit nákl