6 C 61/2022-38 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 220 Kč s úrokem z prodlení z důvodů nedoplatku pojistného. K odůvodnění uplatněného nároku žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] s účinností od [datum], kterou bylo sjednáno pojištění [anonymizována dvě slova]. Pojišťovna poskytovala žalované služby spočívající v pojišťovací činnosti a žalovaná byla povinna řádně platit sjednané pojistné. Tuto povinnost žalovaná porušila. K zániku smlouvy došlo z důvodů nezaplacení pojistného dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce k zaplacení pojistného a to ke dni 1. 11. 2020. Přehled pojistných období, výši pojistného a datum splatnosti dokládá žalobkyně přehledem předpisů a plateb. Dlužné pojistné je v částce [částka]. Žalobkyně žádá zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. Aktivní legitimace žalobkyně je doložena rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 uzavřenou mezi postupitelem [právnická osoba] a postupníkem [anonymizováno] [právnická osoba] (žalobkyní) a dodatkem ze dne 30. 9. 2021 uzavřeným shodnými subjekty. Žalobkyně navrhla postup podle § 115a o.s.ř. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen. 4. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu podle § 115a o.s.ř. považuje soud za realizované s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalované byla písemnost vyvěšena na úřední desku. 5. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 7. Žalobkyně se domáhá zaplacení pojistného do jeho zániku. Vznik pojistné smlouvy a výši pojistného prokázala žalobkyně smlouvou uzavřenou s účinností ke dni [datum]. Ze smlouvy zjistil soud, že pojistné bylo splatné ročně vždy k prvnímu dni pojistného období. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 1. 8. 2020, jak je zřejmé z přehledu placeného pojistného. K zániku smlouvy došlo z důvodů neplacení pojistného, když žalovaná nezaplatila pojistné a to ani na výzvu k zaplacení. Oznámení o zániku pojistné smlouvy s vyčíslením dlužného pojistného bylo žalované sděleno písemně a zasláno na její adresu, kterou uvedla ve smlouvě. Dlužné pojistné činí 220 Kč. Žalobkyně tvrdí, že pojistný vztah trval do 1. 11. 2020. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 8. Z předložené smlouvy zjistil soud, že byla uzavřena za účinnosti z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a to dle oddílu 2, pododdílu 1 - § [číslo] a následující. 9. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Podle § 2783 odst. 1 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 11. Podle § 2783/2 o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 12. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Žalobní tvrzení jsou v souladu s předloženými důkazy a tvoří logický celek. Žalovaná zůstala nečinná, žádná tvrzení na obranu proti uplatněnému nároku neučinila. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání poštovních zásilek doručovaných do místa jeho bydliště dle centrální evidence obyvatel nebo nesdělí adresu doručování a tím se fakticky neseznámí s možností resp. povinností tvrdit skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Žalobní tvrzení je prokázáno listinami, žalobkyně unesla břemeno tvrzení i břemeno důkazní. 14. Soud uzavřel, že žalobkyně žalovala po právu, neboť žalovaná má povinnost uhradit pojistné do zániku smluvního vztahu, když po tuto doby byla pojištěná rizika kryta pojistnou smlouvou. Žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno s odkazem na ustanovení § [číslo] a § 2783/1,2 o.z. Právo na zaplacení úroku z prodlení je přiznáno podle § 1970 o.z. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok z prodlení je žádán až ode dne následujícího po zániku smlouvy. 15. Splatnost je stanovena podle § 160/1 o.s.ř. 16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1, 4 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony jen 220 Kč (s ohledem na výši žalované částky je výše odměny omezena výši tarifní hodnoty bez příslušenství), náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst. 5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 029 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 17. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, čísle smlouvy, období, za které nebylo placeno pojistné. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.