6 C 73/2022-34 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku z důvodů nedoplatku pojistného a poplatků za upomínání s příslušenstvím ve výši stanovené právním předpisem. V žalobě tvrdila, že dlužné pojistné činí 3 699 Kč a to za období od [datum] do [datum] a poplatky spojené s upomínáním a vymáháním činí částku 600 Kč. Žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu a to produkt ACP IV., jejíž součástí je pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, číslo smlouvy [číslo], a to dne [datum]. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne [datum] Smlouva zanikla podle ustanovení § 12 odst.1 z.č. 168/1999 Sb. a to k datu [datum], z důvodů neplacení pojistného. Žalobkyně požaduje částku 4 299 Kč, která je součtem dlužných předepsaných pojistných dle denního poměru trvání smlouvy v příslušném pojistném období a včetně poplatků za upomínky a vymáhání ve výši 600 Kč (účtováno dle sazebníku), podle všeobecných pojistných podmínek. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který musel být soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření a k postupu podle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vhozeny do schránky. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. Soud rozhodl postupem podle § 115a o.s.ř., což žalobkyně navrhovala a žalovaná souhlasila konkludentně. 5. Soud učinil následující skutkové a právní závěry. 6. Z předložené smlouvy zjistil soud, že byla uzavřena za účinnosti z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a to dle oddílu 2, pododdílu 1 - § [číslo] a následující. 7. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2783 odst. 1 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 9. Podle § 2783/2 o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 12 odst. 1 písm. e) z.č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká uplynutím 30 dnů od doručení upomínky pojistitele k zaplacení dlužného pojistného, nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno. 11. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky do zániku pojištění. Listinnými důkazy - pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami prokázala uzavření smlouvy, kde byly sjednány termíny splatnosti pojistného, způsob platby i výše splátek pojistného. Ze smlouvy zjistil soud, že předmětem smlouvy bylo kombinované autopojištění, jehož součástí je i pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Smlouva se vztahovala k vozidlu Škoda Octavia, [anonymizována dvě slova] [číslo]. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný nezaplatil pojistné za dobu, která je uvedena shora, když z tohoto důvodu pojistná smlouva zanikla. Upomínky k zaplacení dlužného pojistného a oznámení o zániku smlouvy byly žalovanému zaslány na adresu uvedenou ve smlouvě. Žalobkyně žádá zaplacení poplatků za upomínky, výše poplatků je podle platného sazebníku. Dlužné pojistné nebylo uhrazeno, stejně jako poplatky. Zástupce žalobkyně zaslal před podáním žaloby předžalobní upomínku. Žalobkyně má právo na doplacení pojistného po dobu trvání pojistného vztahu, stejně tak má právo na zaplacení poplatků, neboť ty byly sjednány v rámci všeobecných pojistných podmínek. Žalovaný zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání poštovních zásilek (např. upomínky, listiny doručované soudem) doručovaných do místa jeho bydliště dle centrální evidence obyvatel nebo nesdělí adresu doručování a tím se fakticky neseznámí s možností resp. povinností tvrdit skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. V daném případě bylo doručováno na adresu, kterou žalovaný uvedl ve smlouvě a je to jeho adresa trvalého bydliště. Je věcí žalovaného, aby tvrdil skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku. Žádná taková tvrzení žalovaná strana neučinila. Žalující prokázala, že pojistný vztah vznikl a tvrdí, že nejméně do doby, do kdy je žádáno zaplacení dlužného pojistného, tento vztah trval a bylo doloženo zaslání upomínek. Toto tvrzení nebylo ničím vyvráceno. Předložené listinné důkazy jsou v logické shodě se žalobním tvrzením. Pojistné bylo splatné první den pojištění, žalobkyně však žádá úrok z prodlení až ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy. Soud tedy žalobě vyhověl podle § 2782 odst. 1 o.z. Úroky z prodlení jsou žádány pouze za období uvedené ve výroku rozhodnutí a to ve výši stanovené nařízením vlády č.351/2013 Sb., což je částka 237 Kč. 13. Lhůta k plnění je v souladu s zákonem - §160/1 o.s.ř. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. Náklady za další úkon – upřesnění žaloby soud žalobkyni nepřiznává, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady. Žalobkyně je povinna sdělit všechny rozhodné skutečnosti v žalobě. 15. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, čísle smlouvy, období, za které nebylo placeno pojistné. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.