8 C 212/2022 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 3.795,54 Kč z titulu neuhrazené ceny za poskytnuté koncové zařízení, to vše vyplývající ze Smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené dne [datum] a smlouvy o nájmu koncového zařízení dne [datum] [číslo], na základě které bylo žalovanému poskytnuto zařízení [anonymizována tři slova], které převzal dne [datum]. Své služby žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] za období od 10. 5. 2020 do 9. 6. 2020 splatnou [datum] v částce 9.482 Kč, z toho v soudním řízení je nárokováno 842,50 Kč, [číslo] za období od 10. 6. 2020 do 9. 7. 2020 splatnou [datum] v částce 8.666 Kč, z toho v soudním řízení je nárokováno 69,84 Kč, [číslo] za období od 10. 7. 2020 do 9. 8. 2020 splatnou [datum] v částce 11.206 Kč, z toho v soudním řízení je nárokováno 69,18 Kč, [číslo] za období od 10. 8. 2020 do 9. 9. 2020 splatnou [datum] v částce 11.106 Kč, z toho v soudním řízení je nárokováno 69,87 Kč, [číslo] za období od 10. 9. 2020 do 9. 10. 2020 splatnou [datum] v částce 8.485 Kč, z toho v soudním řízení je nárokováno 69,21 Kč, [číslo] za období od [datum] do [datum] splatnou [datum] v částce 8.486 Kč, z toho v soudním řízení je nárokováno 69,55 Kč, [číslo] za období od 10. 11. 2020 do 9. 12. 2020 splatnou [datum] v částce 8.486 Kč, z toho v soudním řízení je nárokováno 69,89 Kč, [číslo] za období od 10. 12. 2020 do 9. 1. 2021 splatnou [datum] v částce 5.640 Kč, z toho v soudním řízení je nárokováno 58,50 Kč, [číslo] za období od 10. 4. 2021 do 9. 5. 2021 splatnou [datum] v částce 2.477 Kč, z toho v soudním řízení je nárokováno 2.477 Kč. Tvrdil, že žalovaný vyúčtované splátky za pronájem koncového zařízení žalobci řádně neuhradil a ke dni podání žaloby tak dlužil žalobci částku 3.795,54 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. K návrhu žalobce, jehož obsah podporovaný předloženými listinnými důkazy nebyl žalovaným zpochybněn, vzal soud za prokázané, že žalovaný užíval na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené dne [datum] a smlouvy o nájmu koncového zařízení ze dne [datum] [číslo] koncové zařízení [anonymizována tři slova]. Služby třetích stran a pronájem koncového zařízení žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] za období od 10. 5. 2020 do 9. 6. 2020 v částce 842,50 Kč, [číslo] za období od 10. 6. 2020 do 9. 7. 2020 v částce 69,84 Kč, [číslo] za období od 10. 7. 2020 do 9. 8. 2020 v částce 69,18 Kč, [číslo] za období od 10. 8. 2020 do 9. 9. 2020 v částce 69,87 Kč, [číslo] za období od 10. 9. 2020 do 9. 10. 2020 v částce 69,21 Kč, [číslo] za období od 10. 10. 2020 do 9. 11. 2020 v částce 69,55 Kč, [číslo] za období od 10. 11. 2020 do 9. 12. 2020 v částce 69,89 Kč, [číslo] za období od 10. 12. 2020 do 9. 1. 2021 v částce 58,50 Kč, [číslo] za období od 10. 4. 2021 do 9. 5. 2021 v částce 2.477 Kč. Žalovaný vyúčtované služby třetích stran a nájemné za koncové zařízení přes opakované výzvy žalobci řádně neuhradil. 5. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též jen jako „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k následujícím závěrům. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu ust. § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v rámci které byla platně uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyúčtovanou cenu služeb třetích stran a nájemného, k čemuž se zmíněnými smlouvami zavázal, čímž nesplnil svůj závazek. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobci žalobní pohledávku, byť částečně, uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou synallagmatickou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, když nájemné a služeb třetích stran řádně nesplatil, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3.795,54 Kč představující zbývající cenu nájmu a služeb třetích stran. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1.489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. 11. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.