8 C 232/2021-48 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 23. 8. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 90.000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný pracoval u žalobce na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 9. 5. 2020 jako řidič, tento pracovní poměr byl ukončen ke dni 30. 6. 2021. Tvrdil, že žalovaný se v rámci plnění svých pracovních povinností dopustil dopravního přestupku, kdy jako řidič motorového vozidla [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo], [registrační značka] překročil v Itálii na dálnici A23 nejvyšší povolenou rychlost a dále při jízdě za jiným vozidlem neponechal dostatečnou bezpečností vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla a zezadu do něj narazil. Tímto jednáním žalovaný způsobil dopravní nehodu, kdy v důsledku této dopravní nehody vznikla žalobkyni škoda ve výši cca 500.000 Kč. Výše části škody, která žalobkyni vznikla vyplývá z dokumentu vyčíslení škody - škoda 288.954 Kč a z přiložených faktur za odtah do ČR (faktura [číslo] - Kč), parkování havarovaného vozidla (faktura [číslo] - Kč), přeložení zboží a jeho přepravy (faktura [číslo] - Kč), spoluúčast na pojistné události [číslo] (dopis Kooperativa ze dne 5.11.2020 - [číslo] - Kč), pojištění zboží (dopis Kooperativa ze dne 1.12.2020 [částka]), poškození zboží (faktura [číslo] dohoda o vzájemném započtení pohledávek - [číslo] - Kč). Žalobce v souladu s ust. § 250 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, vyčíslil žalovanému náhradu škody ve výši 90.000 Kč fakturou [číslo] ze dne 2. 12. 2020, žalovaný dosud na dlužnou pohledávku přes výzvu žalobce ničeho neuhradil. 2. Žalovanému byla žaloba doručena dne 6. 12. 2021, rovněž předvolání k prvnímu jednání bylo žalovanému doručeno dne 6. 12. 2021 na adresu trvalého bydliště, současně byl žalovaný poučen o důsledcích nedostavení se k jednání. Žalovaný se k jednání bez předchozí omluvy nedostavil. 3. Zástupce žalobce se dostavil k prvnímu jednání, které ve věci bylo nařízeno na den 24. 1. 2022 a navrhl, aby soud vydal rozsudek pro zmeškání. 4. Podle § 153b odst. 1, 3 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o.s.ř.) nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 6. V daném případě se jedná o věc, kterou je třeba posuzovat podle ustanovení zákoníku práce upravující povinnost zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu způsobenou porušením právních povinností při plnění pracovních úkolů (§ 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce), tzn. jde o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír a nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovanému pak byla do vlastních rukou doručena jak žaloba, tak předvolání k prvnímu jednání, a to nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání konalo. Byl také o následcích nedostavení se poučen. Zástupce žalobce, který se k prvnímu jednání, které ve věci bylo nařízeno, dostavil, navrhl, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Soud tedy tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu pokládal za nesporná a na tomto základě rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. rozsudku. 7. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení úspěšný a soud mu tedy vůči žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 28.859,50 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3.600 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem ve výši 25.259,50 Kč Náklady advokáta tvoří jeho odměna ve výši 18.800 Kč za čtyři úkony právní služby po 4.700 Kč (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, písemné podání ve věci samé (žaloba), účast na jednání soudu dne 24. 1. 2022), dále 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v celkové výši 1.200 Kč, dále náhrada cestovních výdajů ve výši 575,62 Kč za cestu uskutečněnou na trase [obec] – [obec] a zpět vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka] při průměrné spotřebě 5,1 l MN/100 km a ujeté vzdálenosti 88 km, dále náhrada za ztrátu času cestou k jednání ve výši 300 Kč za celkem 3 započaté půlhodiny po 100 Kč, to vše navýšené o 21 % DPH ve výši 4.383,88 Kč, kde základ daně tvoří částka 20.875,62 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř, neboť advokát žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Soud oproti tomu nepřiznal žalobci nárok na odměnu advokáta a paušální náhradu hotových výdajů za sepis návrhu dohody o uznání dluhu ze dne 17. 6. 2021, neboť je zřejmé, že tento úkon nespadá mezi taxativně vymezené úkony právní služby stanovené v § 11 odst. 1, odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. 8. Lhůty k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.