8 C 30/2022 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 4.110,33 Kč s příslušenstvím jednak z titulu Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Tvrdil, že žalovaná částka v celkové výši 4.110,33 Kč představuje cenu za pronájem zařízení ve výši 110,33 Kč a podmíněnou slevu ve výši 4.000 Kč, a to na základě vyúčtování služeb [číslo] splatného dne 24. 11. 2020 skládající se z vyúčtování smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč, vyúčtování služeb [číslo] splatného dne 5. 3. 2020 skládajícího se z pronájmu zařízení - [příjmení] internet ve výši 8,71 Kč, [číslo] splatného 3. 4. 2020 skládajícího se z pronájmu zařízení - [příjmení] internet ve výši 30 Kč, [číslo] splatného 4. 5. 2020 skládajícího se z pronájmu zařízení - [příjmení] internet ve výši 30 Kč, [číslo] splatného 3. 6. 2020 skládajícího se z pronájmu zařízení - [příjmení] internet ve výši 30 Kč a [číslo] splatného 4. 7. 2020 skládajícího se z pronájmu zařízení - [příjmení] internet ve výši 11,62 Kč. Tvrdil, že žalovaný za vyúčtované služby a koncové zařízení žalobci ničeho neuhradil a ke dni podání žaloby tak dlužil žalobci částku 4.110,33 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. K návrhu žalobce, jehož obsah podporovaný předloženými listinnými důkazy nebyl žalovaným zpochybněn, vzal soud za prokázané, že žalovaný užíval na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]„ [příjmení] internet“ ze dne [datum] koncové zařízení [anonymizováno] [číslo] na dobu určitou za měsíční nájemné v souladu s Ceníkem pronájmu koncových zařízení 30 Kč Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě pro případ nevrácení pronajatého zařízení ve výši 4.000 Kč. Nájemné za poskytnutá zařízení a smluvní pokutu za nevrácená zařízení žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] splatnou 24. 11. 2020, [číslo] splatnou 5. 3. 2020, [číslo] splatnou 3. 4. 2020, [číslo] splatnou 4. 5. 2020, [číslo] splatnou 3. 6. 2020 a [číslo] splatnou 4. 7. 2020. Žalovaný žalobci až dosud na shora uvedené nároky ničeho neuhradil. 5. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, 6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též jen jako „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k následujícím závěrům. 11. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu ust. § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též jen jako„ zákon o el. komunikacích“), v rámci které byla mimo jiné sjednána smlouva o nájmu, na základě které žalobce poskytl žalovanému do užívání koncová zařízení a žalovaný se zavázal hradit nájemné za jejich užívání. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně žalobci uhradit vyúčtovanou cenu pronájmu, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, a jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost platit za vyúčtované nájemné, když neuhradil výše uvedené vyúčtované částky, resp. žalovaným nebyl tvrzen a prokázán opak, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, a žalobě vyhověl ohledně částky 110,33 Kč. 12. V rámci uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací se žalovaný zavázal uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 4.000 Kč v případě, že nevrátí poskytnuté koncové zařízení. Žalovaný nesplnil svůj závazek vyplývající ze smlouvy vrátit žalobci poskytnuté technické zařízení. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobci poskytnutné technické zařízení vrátil, resp. že smluvní pokutu žalobci uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, když poskytnuté technické zařízení žalobci nevrátil, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 4.000 Kč představující smluvní pokutu, ke které se žalovaný ve smlouvě zavázal. 13. S ohledem na shora uvedené žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném i zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1.489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. 15. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.