10 C 201/2023-44 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny. Uvedla, že dne [datum] uzavřel žalobkyně s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalované elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalované vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. V souladu s těmito závazky dodala žalobkyně žalované v období od [datum] [datum] elektřinu za cenu 46 014 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum]. Dále dodala žalobkyně žalované v období od [datum] [datum] elektřinu za cenu 24 254 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná na tuto pohledávku k dnešnímu dni uhradila: dne [datum] částku ve výši 7 580 Kč a dne [datum] částku ve výši 8 608 Kč. Dne [datum] žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalované výzvu k úhradě dlužných závazků s upozorněním na možnost jejich vymáhání soudní cestou a s tím spojených nákladů. Žalovaná na tuto pohledávku k dnešnímu dni ničeho neuhradila. 2. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala a žalobkyně s tímto souhlasila podáním ze dne [datum], rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 3. Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobkyně. Žalobkyně předložila zejména výše popsanou smlouvu a faktury. 4. Provedeným dokazováním byla prokázána skutková tvrzení žaloby, kdy na základě uzavřené smlouvy se žalovanou byla žalobkyně povinna dodávat elektřinu do odběrného místa. Žalovaná byla povinna za odebranou elektřinu platit určenou cenu. 5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn. 6. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. 8. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jakožto dodavatelem a žalovanou jakožto odběratelem byla uzavřena smlouva na dodávku elektřiny, a to v souladu s § 50 odst. 2 energetického zákona. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované do odběrného místa elektrickou energii, což splnil, žalovaná však povinnost k zaplacení ceny za dodanou a odebranou elektřinu za shora uvedené období nesplnila, když vyfakturované částky za dodanou elektřinu ve stanovené lhůtě splatnosti nezaplatila. V dané procesní situaci bylo na žalované, aby tvrdila a následně taktéž i důkazně prokázala, že žalobkyni žalobní pohledávku, byť částečně, uhradila. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdila a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud rozhodl tak, že žalovanou zavázal k zaplacení dlužné a žalobkyní vyfakturované částky za spotřebovanou elektrickou energii v celkové výši 54 080 Kč. Žalobkyni vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné a za dodanou elektřinu vyfakturované částky, jehož výši a počátek prodlení soud shledává v souladu se smluvním ujednáním stran ve smyslu § 1970 o. z. Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 15 232 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 164 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 9 900 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši [částka], neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 15 232 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.