10 C 285/2023-39 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 68 561,96 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum], s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen,, Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl věřitel žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 41 713 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 28 206 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,36 % ročně, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 667 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 984 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 34 096,83 Kč a dlužný poplatek částku 34 465,13 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 34 096,83 Kč dále úrokem ve výši 24,36 % ročně, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni s účinností od [datum]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 68 561,96 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 34.096,83 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 34 465,13 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 829,37 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 852,41 Kč, úroků ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši 34 096,83 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 34 096,83 Kč od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 6 829,37 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 24,36 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 34 096,83 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4 852,41 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 34 096,83 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do [datum]. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně žalovaného vyzývali k uhrazení dlužné částky. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. V průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 6. Výpisy z úvěrového účtu má soud za prokázané jakým způsobem a v jakých intervalech a částkách žalovaný poskytnutý úvěr čerpal. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek, s účinností k [datum], má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným v žalované výši. 8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že o postoupení žalované pohledávky plynoucí z výše uváděné smlouvy o úvěru z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován tímto oznámením. 9. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 1. 6.. 2023 a podacím lístkem z [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu prostřednictvím doručovatele poštovních služeb. 10. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 11. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 12. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které se [právnická osoba] spořitelna, a.s zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru rovněž plynula žalovanému povinnost uhradit žalobkyni–v případě prodlení s uhrazením další poplatky. 13. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalované za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 14. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 15. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 19. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyně břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 20. Soud přezkoumal v náva