10 C 354/2023-20 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 50 863 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu nájemní smlouvy. Žalobce uvedl, že on jakožto pronajímatel s žalovanou jakožto nájemkyní uzavřeli smlouvu o nájmu domu [adresa] v [obec]. Za dobu od 1. 4. 2021 do 7. 7. 2022 vznikl žalované dluh na nájemném ve výši 14 000 Kč - žalovaná dluh uznala podpisem na listině označené jako "uznání dluhu a dohoda o splátkách" Dále žalované za dobu nájmu vznikl dluh na spotřebě elektřiny (elektroměr nebyl na převeden na žalovanou) žalovanou zaplacené zálohy: 21 200 Kč - žalovaná uznala podpisem na listině označené jako "uznání dluhu a dohoda o splátkách". Žalobce zaplatil za žalovanou 18 510 Kč - žalovaná uznala podpisem na listině označené jako "uznání dluhu a dohoda o splátkách" zálohy celkem: 39 710 Kč. Z vyúčtování elektřiny vyplývá nedoplatek 13 953 Kč. Žalovaná nezaplatila 18 510 Kč + 13 953 Kč a celkem dluží 32 463 Kč. Podpisem na listině označené jako "uznání dluhu a dohoda o splátkách" žalovaná uznala stav elektroměru. Dále žalované za dobu nájmu vznikl dluh na spotřebě vody (v listině označené jako "uznání dluhu a dohoda o splátkách" mylně uvedeno, že se jedná o elektřinu) žalovanou zaplacené zálohy: 2 200 Kč - žalovaná uznala podpisem na listině označené jako "uznání dluhu a dohoda o splátkách" žalobce zaplatil za žalovanou 4 400 Kč - žalovaná uznala podpisem na listině označené jako "uznání dluhu a dohoda o splátkách zálohy celkem: 6 600 Kč. Z vyúčtování vody vyplynul přeplatek 1 245 Kč. Žalovaná nezaplatila 5 355 Kč (spotřeba vody) - [číslo] = 3 155 Kč. Žalobce jí omylem přeplatek vrátil, takže mu žalovaná dluží 3 155 Kč + 1 245 Kč = 4 400 Kč. Podpisem na listině označené jako "uznání dluhu a dohoda o splátkách" žalovaná uznala stav vodoměru. Celkový dluh je 14 000 + 32 463 + 4 400 = 50 863 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. Ze strany žalované však k úhradě nedošlo. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Uznáním dluhu a dohodou o splátkách ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaná podpisem této listiny (který je úředně ověřen) uznala vůči žalobci dluh, který je v této listině podrobně rozepsán, žalovaná uznala stav vodoměru a elektroměru a zavázala se tento dluh hradit v podobě měsíčních splátek. 6. Vyúčtováním za elektřinu [číslo] se zjišťuje, že na odběrovém místě, tedy bytě, který si pronajímala žalovaná, vznikl v období od 28. 10. 2021 do 7. 7. 2022 nedoplatek ve výši 13 952,62 Kč. 7. Fakturou č. FVS [číslo] [tel. číslo] ze dne [datum] se zjišťuje, že vodné a stočné za fakturované období činilo 3 155 Kč, přičemž přeplatek činil 1 245 Kč. 8. Výzvou ze dne [datum] a podacím archem z téhož dne má soud za prokázané, že žalobce žalovanou vyzýval k uhrazení dlužné částky. 9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný – v rozsahu odpovídajícím žalobním tvrzením. 10. Podle § 2235 zákona č. 89/2002 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. 11. Podle § 2213 o. z. je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. 12. Podle § 2053 o. z. zná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou. 14. V rámci každého sporného řízení, tedy i v rámci tohoto řízení, má žalobce dvě základní procesní povinnosti, první je povinnost tvrzení, druhou pak povinnost důkazní. Povinnost tvrzení znamená, že žalobce je povinen uvést všechny pro věc rozhodné skutečnosti, druhá pak, že všechny pro věc rozhodné skutečnosti musí prokázat. Žalobce se domáhal v rámci tohoto řízení zaplacení částky z titulu uznání dluhu, který vznikl na nájemném, nedoplatku elektřiny a vody. Domáhá-li se žalobce ve sporném řízení zaplacení pohledávky, tj. peněžité částky, musí tvrdit všechny právně významné konkrétní okolnosti o vzniku, existenci a výši pohledávek. Této povinnosti žalobce s ohledem na výše uvedený závěr o skutkovém stavu, dostál. 15. S ohledem na výše uvedené tak bylo na žalované v rámci tohoto řízení tvrdit a taktéž důkazně prokázat, že již došlo, byť částečně, k uhrazení žalované částky žalovanou. 16. Jak již bylo uvedeno, bylo na žalované, aby tvrdila a taktéž důkazně prokázal, že žalobci plnila, resp. vyvrátil existenci pohledávky. Žalovaná, v řízení zcela pasivní, toto netvrdila a ani z provedeného dokazování se toto nepodává. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Zákonný úrok z prodlení je potom žalobci přiznán v žádané výši zákonné sazby od dílčích počátků prodlení s jednotlivými splatnými částkami do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 035 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 863 Kč sestávající z částky 6 280 Kč (3 140 Kč jeden úkon) za dva úkony uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v hodnotě 1 444,80 Kč. Celková částka tedy činí 10 359,80 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.