10 C 37/2023-40 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 23 879,11 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen,, Smlouva“), jejímž předmětem byla úvěrovaná částka ve výši 21 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se zavázala vrátit výše uvedenou částku, společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 22 911 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 43 911Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 17 měsíčních splátkách ve výši 2 583 Kč. Žalovaná se však dostala do prodlení, sjednané splátky nehradila řádně a včas a za celou dobu trvání uhradila částku ve výši 7 000 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 3 059,27 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 3 940,73 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 36 911 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 17 940,73 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 18 970,27 Kč. Žalobkyně v soudním řízení učinila rozhodnutí neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje následující: nesplacená jistina 17 940,73 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 763,21 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 11 827,10 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 849,54 Kč, nesplacený inkasní poplatek 3 530,46 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 2 440,43 Kč, za období od 1. Dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 17 940,73 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 342,24 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 17 940,73 Kč, smluvní pokuta ve výši 5 938,38 Kč. Co se týče druhého nároku, tak důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 17 940,73 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od [datum] do [datum]. Žalobce tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 5 938,38 Kč. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně žalovanou vyzývali k uhrazení dlužné částky. Žalovaná dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. V průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] informací o úvěru má soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve shora popsané výši. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky původnímu věřiteli vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobce postoupena pohledávka za žalovanou plynoucí ze smlouvy o úvěru [číslo] v žalované výši. 7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že o postoupení žalované pohledávky plynoucí z výše uváděné smlouvy o úvěru z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován tímto oznámením. 8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky nejpozději do dne [datum]. Výzva byla žalované zasílána na korespondenční adresu prostřednictvím doručovatele poštovních služeb. 9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 11. Právní předchůdce žalobce - [právnická osoba] [anonymizována tři slova] - uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], zavázala poskytnout žalované úvěr na částku 21 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit výše uvedenou částku, společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 22 911 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 43 911Kč 12. Dne [datum] došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou. O tomto byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Následně byla žalovaná upomínána o dlužnou a žalobou uplatněnou částku předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaná dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila. 13. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 14. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 19. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně - [právnická osoba] [anonymizována tři slova] - a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanov