55 C 17/2022-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení 61 414 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalobce uzavřel jako věřitel se žalovaným jakožto dlužníkem elektronicky smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 120 090 Kč. Žalovaný nedodržel svůj závazek úvěr řádně splácet. Protože došlo k prodlení žalovaného se splácením, odstoupil žalobce od smlouvy. Žalovaný na splátkách úvěru uhradil částku 58 676 Kč, což bylo použito k dílčí úhradě jistiny. Žalobce touto žalobou výslovně požaduje pouze vrácení dosud nesplacené jistiny úvěru, který žalovanému poskytl. 2. Soud dospěl k názoru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě důkazů předložených žalobcem. Účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a přehledu transakcí soud zjistil, že žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši ve výši 120 090 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 3 005 Kč. 4. Z Odstoupení od smlouvy a výzvy k okamžité úhradě dluhu soud zjistil, že z důvodu neplnění dohodnutých splátek a prodlení žalovaného s úhradou více než dvou úvěrových splátek žalobce od smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k okamžitému zaplacení dlužné částky. 5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. V souzeném případě se žalobce po žalovaném domáhá podle shora citovaného ustanovení vrácení poskytnutých finančních prostředků a zaplacení úroků. Žaloba je zcela důvodná. 7. Soud považuje za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným Smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl částku 120 090 Kč. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr žalobci tak, jak se zavázal ve Smlouvě o úvěru, čímž porušil smluvní ujednání mezi účastníky řízení. Žalobce z důvodu porušení smluvních podmínek žalovaným odstoupil od smlouvy a vyzval žalovaného k okamžitému vrácení poskytnutého úvěru. Žalovaný neprokázal, že z poskytnuté částky 120 090 Kč dosud žalobci vrátil více než 58 676 Kč. Požadavek žalobce na vrácení dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 61 414 Kč je tedy zcela důvodný. 8. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle uzavřené Smlouvy má žalobce nárok na zákonný úrok z prodlení ode dne vzniku prodlení se zaplacením úvěru až do zaplacení. 9. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Protože žalobce žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal na adresu pro doručování výzvu k zaplacení, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o.s.ř. Výše odměny za zastupování žalobce je vypočtena podle § 7 vyhl. č. 177/96 Sb.. Žalobci soud přiznal právo na náhradu odměny zástupce za 3 úkony po 3 580 Kč, náhradu za 3 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, dále náhradu 21 % DPH a náhradu zaplaceného soudního poplatku 3 071 Kč. Výše odměny za zastupování žalobce je vypočtena podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.