58 C 19/2022-44 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 300.000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně zapůjčila žalovanému finanční prostředky ve výši 300.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit s ověřovacím poplatkem ve výši 20.000 Kč do [datum]. Dále tvrdila, že žalovaný dne [datum] utvrdil svůj dluh písemným uznáním dluhu s tím, že dne [datum] žalovaný uhradil 20.000 Kč a dne [datum] částku 70.000 Kč. Dále tvrdila, že dne [datum] se žalovaný dostal do prodlení s úhradou zbývající části dluhu, žalobkyni proto nezbylo, než svůj nárok uplatnit soudní cestou. 2. Žalovanému byla žaloba doručena dne [datum], rovněž předvolání k prvnímu jednání bylo žalovanému doručeno dne [datum] na adresu trvalého bydliště, současně byl žalovaný poučen o důsledcích nedostavení se k jednání. Žalovaný se k jednání bez předchozí omluvy nedostavil. 3. Zástupce žalobkyně se dostavil k prvnímu jednání, které ve věci bylo nařízeno na den [datum] a navrhl, aby soud vydal rozsudek pro zmeškání. 4. Podle § 153b odst. 1, 3 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o.s.ř.) nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 6. V daném případě se jedná o věc, kterou je třeba posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku upravující smlouvu o zápůjčce (§ 2390 a násl. o.z.) a uznání dluhu (§ 2053 a násl. o. z.), tzn. jde o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír a nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovanému pak byla do vlastních rukou doručena jak žaloba, tak předvolání k prvnímu jednání, a to nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání konalo. Byl také o následcích nedostavení se poučen. Zástupce žalobkyně, který se k prvnímu jednání, které ve věci bylo nařízeno, dostavil, navrhl, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Soud tedy tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu pokládá za nesporná a na tomto základě rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. rozsudku. 7. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná a soud jí tedy vůči žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 66.015 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 15.000 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem ve výši 51.015 Kč Náklady advokáta tvoří jeho odměna ve výši 38.000 Kč za tři úkony právní služby po 9.500 Kč (tj. 1x převzetí a příprava zastoupení, 2x písemné podání ve věci samé (žaloba, předžalobní upomínka), 1x účast na jednání soudu dne [datum]), dále 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v celkové výši 1.200 Kč, náhrada za ztrátu času cestou k jednání ve výši 800 Kč za celkem 8 započatých půlhodin po 100 Kč a náhrada cestovních výdajů ve výši 2.161 Kč za cestu uskutečněnou na trase [obec] – [obec] a zpět vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] při průměrné spotřebě 5,5 l BA/100 km a ujeté vzdálenosti 297,6 km, to vše navýšené o 21 % DPH ve výši 8.854 Kč, kde základ daně tvoří částka 42.161 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř, neboť advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. 8. Lhůty k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.