6 C 194/2023-39 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal k Okresnímu soudu v Náchodě žalobu na zaplacení dluhu vzniklého ze smlouvy o zápůjčce uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. K odůvodnění nároku tvrdil, že poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Uvedená částka byla žalovanému zaslána na účet, jehož číslo je uvedeno v žalobě, a to dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 501 Kč. Jistina i poplatek byly splatné dne [datum]. Žalovaný své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalovaný na dluh uhradil částku ve výši 0,00 Kč. 2. Zápůjčka byla poskytnuta prostřednictvím webových stránek [anonymizováno] [webová adresa]. Žalovaný si přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si vlastní parametry - splatnost a výši zápůjčky. Na webové stránce vyplnil formulář žádost o poskytnutí zápůjčky, zadal své osobní údaje. Žalovaný tak učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se seznámil se zněním smlouvy i se zněním Všeobecných obchodních podmínek. 3. Žalobce před uzavřením smlouvy ověřil totožnost klienta. Pomocí ověřovacích korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí také informace o jméně a příjmením majitele účtu, na který je následně zápůjčka vyplacena, bylo ověřeno, že zápůjčka je poskytována žalovanému. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. [příjmení] [příjmení] je považován za tzv. prostý elektronický podpis. Smlouva o zápůjčce je tedy uzavřena v písemné podobě. Smlouva o zápůjčce i Všeobecné obchodní podmínky byly žalovanému zaslány e-mailem. 4. Před uzavřením smlouvy zkoumal žalobce rodinné, pracovní, příjmové, výdajové poměry žalovaného. Informace a dokumenty vyhodnotil tak, že žalovaný je úvěruschopný. 5. V důsledku prodlení žalovaného vznikla povinnost uhradit také úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je ve výši 29 001 Kč. Z toho jistina a poplatek je ve výši 26 501 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou ve výši 2 500 Kč Smluvní pokuta z uvedené smlouvy je ve výši 0,10 % denně z dlužné částky, a to od dne 20. 3. 2022 do 21. 3. 2023 Smluvní pokuta je požadována do dne vyhotovení žaloby. V daném případě se jedná o částku 7 320 Kč. 6. Žalobce žádal vydání elektronického platebního rozkazu. Platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo řádně doručit. 7. Soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a k doložení důkazů o tomto zkoumání. Žalobce na výzvu uvedl, že žádná skutková tvrzení ohledně prověření úvěrům schopností žalovaného nebude doplňovat. Je srozuměn s tím, že soud posoudí smlouvu jako neplatnou. Žalobce tedy žádá, aby žalovaný vrátil žalobci bezdůvodné obohacení a zákonné úroky z prodlení. 8. Soud nařídil jednání, žalovaný se k jednání nedostavil, žalobce se omluvil. 9. Soud provedl důkazy listinami. Smlouva o zápůjčce a výpisy z účtu je prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta zápůjčka v celkové výši 20 000 Kč a to platbou částky 8 500 Kč a částky 11 500 Kč Uzavření smlouvy o zápůjčce nebylo žalovaným sporováno, ale soud smlouvu považuje za neplatnou. Žalobce nezkoumal nebo neprokazuje, že by zkoumal, jeho úvěruschopnost. Žalobce žádné důkazy o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného neposkytl. V písemném podání žalobce uvedl, že je srozuměn s tím, že smlouva bude považována za neplatnou. 10. Zaslání jistiny v celkové výši 20 000 Kč výpis z účtu, variabilní symbol je rodným číslem žalovaného. 11. Po právní stránce posuzuje soud uplatněný nárok podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a podle zákona o spotřebitelském úvěru. 12. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 ods.t 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 ods.t 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 16. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. V daném případě soud dovodil, že žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného. V žalobě sice uvádí, že úvěruschopnost byla zkoumána, ale nebylo učiněno žádné konkrétní tvrzení a nebyl doložen žádný důkaz. Žalobce neunesl důkazní břemeno o tomto tvrzení, k doložení důkazů byl vyzván. Žalobce je povinen zkoumat úvěruschopnost klienta v každém konkrétním případě, tedy u každé uzavírané smlouvy. Postup žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného byl jen formální a tento postup způsobuje neplatnost uzavřené smlouvy. 18. Soud vzal v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. Zn. 33 Cdo 3675/2021. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). 19. Při výkladu konkrétního ustanovení zákona lze k závěru o jeho smyslu a obsahu dospět pouze kombinací gramatického, logického, systematického, teleologického a případně historického a komparativního výkladu. 20. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). 21. [příjmení] zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany s