6 C 235/2023-34 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal k Okresnímu soudu v Náchodě žalobu na zaplacení dluhu vzniklého ze smlouvy o úvěru uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. K odůvodnění nároku tvrdil, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč, kterou následně navýšil na částku 12 000 Kč. 2. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. 3. Smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena dne [datum]. Původně byl sjednán úvěr ve výši 8 000 Kč, ten byl následně navýšen na celkovou částku 12 000 Kč a měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný úvěr čerpal, ale nevrátil žádnou částku. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 2 813 Kč. Předmětem žaloby je částka 14 813 Kč, sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč a smluveného úroku ve výši 2 813 Kč. Dluh byl splatný dne [datum]. 4. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webových stránek www. [webová adresa]. Žalovaný si vybral své vlastní parametry a to výši požadovaného úvěru a termín splatnosti, seznámil se s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Vyplnil registrační formulář, uvedl své osobní údaje, včetně telefonního čísla a emailové adresy. Byl seznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavřené smlouvy. Po dokončení procesu uzavření smlouvy byla žalovanému vyplacena částka sjednaného úvěru a to na bankovní účet, který uvedl. 5. Žalobce žádal vydání elektronického platebního rozkazu. Platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo řádně doručit. 6. Soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a k doložení důkazů o tomto zkoumání. Usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne 27. 7. 2023 nabylo právní moci [datum]. Žalobce žádná tvrzení ani důkazy nedoplnil. 7. Soud nařídil jednání, žalovaný se k jednání nedostavil, žalobce se omluvil. 8. Soud provedl důkazy listinami. Smlouvami o úvěru a výpisy z účtu je prokázáno, že žalovanému byl poskytnut úvěr celkové výši 12 000 Kč a to platbou částky 8 000 Kč a částky 1 500 Kč a částky 2 500 Kč Uzavření smlouvy o úvěru nebylo žalovaným sporováno, ale soud smlouvu považuje za neplatnou. Žalobce nezkoumal nebo neprokazuje, že by zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobce žádné důkazy o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného neposkytl. K doplnění tvrzení a předložení důkazů byl vyzván usnesením. 9. Zaslání jistiny v celkové výši 12 000 Kč prokazují výpisy z účtu. 10. Po právní stránce posuzuje soud uplatněný nárok podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a podle zákona o spotřebitelském úvěru. 11. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 ods.t 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 ods.t 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 15. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. V daném případě soud dovodil, že žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného. V žalobě není o zkoumání této skutečnosti nic uvedeno a tvrzení nebylo ani na výzvu soudu a nebyl doložen žádný důkaz. Žalobce neunesl důkazní břemeno o tomto tvrzení, k doložení důkazů byl vyzván. Žalobce je povinen zkoumat úvěruschopnost klienta v každém konkrétním případě, tedy u každé uzavírané smlouvy. Absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebo jen formální zkoumání způsobuje neplatnost uzavřené smlouvy. 17. Soud vzal v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. Zn. 33 Cdo 3675/2021. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). 18. Při výkladu konkrétního ustanovení zákona lze k závěru o jeho smyslu a obsahu dospět pouze kombinací gramatického, logického, systematického, teleologického a případně historického a komparativního výkladu. 19. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § [číslo] věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). 20. [příjmení] zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající j