6 C 248/2023-59 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení ve výroku uvedených částek. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěrovou [číslo] to dne [datum], vše v souladu s ustanovením § 2395 a násl. o.z. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, Žalovaný se seznámil se smlouvou i podmínkami poskytnutí úvěru, což stvrdil podpisem. Před uzavřením smlouvy zkoumal žalobce úvěruschopnost žalovaného. Bylo zkoumáno kreditní skóre žadatele, jeho příjmové a výdajové poměry, osobní, rodinné a majetkové poměry, poskytovatel úvěru využil různé registry. 2. Žalovaný čerpal poskytnutý úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet řádně a včas ve splátkách dle úvěrové smlouvy. Výše pravidelné měsíční splátky byla 4,00 % z aktuální dlužné částky. Výše měsíční splátky se mění podle výše nesplacené dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část sjednaného revolvingového úvěru, pravidelné poplatky, případně nepravidelné poplatky a smluvní sankce. Splatnost měsíčních splátek byla k 20.dni každého kalendářního měsíce, první splátka byla splatná v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k prvnímu čerpání úvěru. 3. V průběhu smluvního vztahu vyčerpal žalovaný celkem částku 43 831,00 Kč Celkem za poskytnutý úvěr uhradil částku 6 888,00 Kč. Tato částka byla započítána na úhradu úroků a poplatků a jistinu, jak dokládá splátkový kalendář. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru. Podle smluvních podmínek došlo ze strany žalobce k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. K úhradě celé dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem z téhož dne. 4. Žalovaný na výzvu k úhradě zesplatněného úvěru neuhradil žádnou částku a je proto žalována částka celkem 41 754,57 Kč sestávající z jistiny ve výši 39 998,57 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů za vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč (účtována dle úvěrových podmínek). 5. Poplatky a náklady za vymáhání požaduje žalobce s odkazem na smlouvu, jedná se o účelně vynaložené náklady. Způsob výpočtu uvádí žalobce v žalobě. 6. Smluvní pokutu žádá žalobce v souladu se smlouvou a to 500 Kč v případě prodlení s úhradou splátky. V případě, že je splátka v nižší částce než 500 Kč, je účtována smluvní pokuta ve výši této dlužné splátky. Žalobce nárokuje smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za opakované prodlení s úhradou. 7. Kapitalizovaný smluvní úrok je žádán ke dni sepsání žaloby ve výši 5 776,78 Kč z dlužné jistiny, je součtem nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,28% p.a. ode dne následujícího po zesplatnění tedy od [datum] do dne sepsání návrhu, tedy do 1. 5. Ode dne následujícího, tedy od [datum] je dále žádán tento úrok z jistiny ve snížené výši a to 15% ročně. 8. Žalobce také žádá zákonný úrok z prodlení. Ten kapitalizoval od 15. dne po zesplatnění úvěru a to z jistiny, poplatků, smluvních pokut do dne sepsání žaloby. Ode dne následujícího poté žádá tento úrok ve výši platné v okamžiku počátku prodlení. 9. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, zůstal nečinný, konkludentně tedy také souhlasil s rozhodnutím věci na základě listin. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za prokázané s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. 10. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. 11. Žalobce poskytl žalovanému úvěr, který je specifikován v žalobním tvrzení. Žalobní tvrzení prokazuje úvěrová smlouva, přehled čerpání úvěru. Dále tvrzení dokládá rámcová pojistná smlouva, Žalovanému byly poskytnuty zákonné informace ke smlouvě. Smlouvu žalovaný podepsal. Žalovaný se zavázal k plnění, jak je uvedeno v žalobním tvrzení. Žalobce doložil listiny dokládající zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný úvěr a sjednané poplatky žalobci řádně nesplácel. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dlužné částky, což dokládá výzva k zaplacení celého úvěru a předžalobní upomínka. Žalobce požaduje ode dne následujícího po uplynutí lhůty pro zaplacení zákonný úrok z prodlení a dále žádá zaplacení smluveného úroku a zaplacení smluvní pokuty. 12. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1 odst. 2) o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 14. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Žaloba je důvodná. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru a poskytl mu peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky a sjednané poplatky a smluvený úrok vrátit ve sjednané lhůtě. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy. Smluvní pokuta byla sjednána stejně jako náklady na uplatnění. Žalovaný byl seznámen s povinností hradit sjednané poplatky, smluvené úroky a účelně vynaložené náklady a v případě porušení smluvní povinnosti byla sjednána smluvní pokuta. Před uzavřením smlouvy zkoumal žalobce úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný neuvedl ničeho na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byl k písemnému vyjádření vyzván. Protože žalovaný svoji povinnost neplnil řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený soudní poplatek 1 671 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 500 Kč, tedy 1 500 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 3 849 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. 19. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavřené smlouvě, výš