60 C 20/2023-74 — Okresní soud v Náchodě

1. Mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“) .Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 30 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 84,87 % p.a. splácet ve 18 měsíčních splátkách ve výši 2 998 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2022, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: 2 998 Kč ze dne [datum], [částka] ze dne [datum], 2 998,00 Kč ze dne [datum], 2 998 Kč ze dne [datum] a 2 998 Kč ze dne [datum]. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998,00 Kč, když tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem [číslo], podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu [číslo] se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 29 980,32 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě [číslo] bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum], až do jejího úplného zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 29 980,32 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 24 953,61 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 026,71 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu [číslo], tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998,00 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [číslo], tak jak je specifikována shora, v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 29 980,32 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 10 672,88 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 24 953,61 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 84,87 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od [datum]) žalokyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 15. 00 % p.a. Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně zaslala. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila dne [datum]. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 6. Oznámením o zesplatnění závazků ze dne [datum] má soud za to, že žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k okamžitému uhrazení závazků. 7. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a poštovním podacím archem má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (specifikované ke dni zaslání předžalobní výzvy k plnění) a to nejpozději do 15 dnů ode dne odeslání předmětné výzvy. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu. 8. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 9. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 10. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na částku 30 000 Kč. Z úvěrové smlouvy rovněž plynula žalovanému povinnost uhradit žalobkyni–v případě prodlení s uhrazením úvěru další poplatky. Žalovaný však jednotlivé splátky nehradil řádně a včas a došlo tak k zesplatnění úvěru. 11. Následně byl žalovaný upomínán o dlužnou a žalobou uplatněnou částku předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. 12. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 2048 o. z., Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 18. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o