CS · EN DE FR brzy

65 C 23/2022-41 — Okresní soud v Náchodě

ECLI: ECLI:CZ:OSNA:2023:65.C.23.2022.6
Datum: 2023-03-27
Předmět: o zaplacení 245.610 Kč s příslušenstvím (nájemné)
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§
["dlužné nájemné""peněžité plnění""podnájem""uznání dluhu"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 245.610 Kč s příslušenstvím (nájemné). Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 115a (99/1963 Sb.).
1. Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne [datum] domáhali na žalované zaplacení částky 245 610 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazeného nájemného a služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu (dále také jen„ služby“) vyplývajících ze smlouvy o podnájmu bytu ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Soud vyzval žalobce a žalovanou, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná a žalobce ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s navrhovaným postupem soudu souhlasil a žalovaná se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uznala písemně dluh v celkové výši 277 610 Kč vůči žalobcům, který vznikl z titulu částečného neuhrazení nájemného a částečného neuhrazení služeb poskytovaných s užíváním bytu [číslo] v 6. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec], ulice [ulice] (dále také je„ předmětný byt“), a to za období od [datum] do [datum]. Předmětný byt měla žalovaná v podnájmu na základě Smlouvy o podnájmu bytu ze dne [datum], a to v období od [datum] do [datum]. Dlužná pohledávka v celkové výši 277 610 Kč byla složena z částky 400 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2012, z částky 4 206 Kč představující dluh za služby za rok 2012, z částky 10 000 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2013, z částky 9 683 Kč představující dluh za služby za rok 2013, z částky 15 000 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2014, z částky 6 354 Kč představující dluh za služby za rok 2014, z částky 60 000 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2015, z částky 17 207 Kč představující dluh za služby za rok 2015, z částky 60 000 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2016, z částky 27 391 Kč představující dluh za služby za rok 2016, z částky 15 000 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2017, z částky 7 447 Kč představující dluh za služby za rok 2017, z částky 30 000 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2018, z částky 14 922 Kč představující dluh za služby za rok 2018. Žalovaná se zavázala dlužnou pohledávku ve výši 277 610 Kč uhradit žalobcům v pravidelných měsíčních splátkách, každé ve výši minimálně 4 000 Kč splatných vždy nejdéle do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem květnem 2021, to vše pod ztrátou výhody splátek s tím, že celý dluh bude uhrazen nejdéle do konce roku 2021. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná výše uvedený dluh nesplácela dle dohody o splátkách. Celkem na dlužnou pohledávku uhradila pouze 32 000 Kč. Žalobci proto vyzvali žalovanou k úhradě dlužné pohledávky ve výši 245 610 Kč nejpozději do [datum]. 6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobci a žalovaná spolu uzavřeli dne [datum] Smlouvu o podnájmu bytu, na základě které žalobci dali žalované do užívání byt [číslo] v 6. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec], ulice [ulice]. Žalovaná se zavázala hradit žalobcům nájemné za podnájem předmětného bytu a také cenu za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu. Podnájemní vztah byl ukončen dne [datum]. Žalovaná za období od [datum] do [datum] dlužila žalobcům celkem částku 277 610 Kč, která byla složena z částky 400 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2012, z částky 4 206 Kč představující dluh za služby za rok 2012, z částky 10 000 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2013, z částky 9 683 Kč představující dluh za služby za rok 2013, z částky 15 000 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2014, z částky 6 354 Kč představující dluh za služby za rok 2014, z částky 60 000 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2015, z částky 17 207 Kč představující dluh za služby za rok 2015, z částky 60 000 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2016, z částky 27 391 Kč představující dluh za služby za rok 2016, z částky 15 000 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2017, z částky 7 447 Kč představující dluh za služby za rok 2017, z částky 30 000 Kč představující dlužné nájemné za podnájem předmětného bytu za rok 2018, z částky 14 922 Kč představující dluh za služby za rok 2018. Žalovaná tento svůj dluh vůči žalobcům dne [datum] písemně uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej žalobcům uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, každé ve výši minimálně 4 000 Kč splatných vždy nejdéle do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem květnem 2021, to vše pod ztrátou výhody splátek s tím, že celý dluh bude uhrazen nejdéle do konce roku 2021. Žalovaná dluh řádně dle splátkového kalendáře nehradila. Celkem na dluh uhradila částku 32 000 Kč. Proto jí žalobci dopisem ze dne [datum] vyzvali k úhradě zbylé dlužné pohledávky ve výši 245 610 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaná dluh neuhradila. 7. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce takto: Listina ze dne [datum] předložená žalobci má náležitosti uznání dluhu podle shora citovaného ustanovení. Uznání dluhu usnadňuje věřiteli důkazní situaci, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musel by toto prokázat. Žalovaná v daném případě netvrdila ani neprokázala, že dluh nevznikl, že byl splněn, nebo že zanikl jinak a proto soud považuje za prokázané, že její dluh ve výši 277 610 Kč ke dni uznání dluhu trval. Žalovaná dále netvrdila ani nijak neprokázala, že poté, co dluh uznala, na tento uhradila i další splátky nad rámec tvrzený žalobci (tedy, že na dlužnou pohledávku uhradila vyšší částku nežli 32 000 Kč). Soud tedy považuje za prokázané, že dluh žalované činí 245 610 Kč (277 610 Kč – 32 000 Kč). S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění svých povinností, soud žalované žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobci, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byli žalobci ve věci plně úspěšní, mají právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 281 Kč dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 44 640 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 7 440 Kč (za každou zastupovanou osobu žalobce) dle § 7, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč a 21% DPH, celkem tedy 67 384,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

Citovaná ustanovení

§ (549/1991 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2053 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.