8 C 188/2023 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 67.466,79 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 11.000 Kč, současně byla žalovanému poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky. Čerpaný úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách ze sjednané procentuální výše 2,00 % z částky, která byla vyčepána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných nedoplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty, sjednané splátky však nehradil řádně a včas, právní předchůdce žalobce využil svého práva a dne [datum] smlouvu ukončil a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, která činila 11.213,47 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z [datum] s tím, že ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným 12.352,62 Kč. Žalovaný na svůj dluh až dosud ničeho neuhradil. Žalobce dále tvrdil, že dne [datum] byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o úvěru Konsolidace půjček, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 75.000 Kč, kdy část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného a zbývající část úvěru byla žalovanému poskytnuta neúčelově, převodem na běžný účet sjednaný. Žalovaný se zavázal splácet úvěr společně s úroky se sjednanou úrokovou sazbou 17,9 % ročně. Jelikož žalovaný porušil své závazky ze smlouvy tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků, právní předchůdce žalobce využil svého práva a dopisem ze dne [datum] úvěr zesplatnil, současně s tím uplatnil právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 58.142,34 Kč byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem s tím, že ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným 57.969,05 Kč. Žalovaný na svůj dluh až dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovanému byla žaloba doručena dne [datum], rovněž předvolání k prvnímu jednání bylo žalovanému doručeno dne [datum] na adresu trvalého bydliště (vložením do domovní schránky), současně byl žalovaný poučen o důsledcích nedostavení se k jednání. Žalovaný se k jednání bez předchozí omluvy nedostavil. 3. Zástupce žalobce se dostavil k prvnímu jednání, které ve věci bylo nařízeno na den [datum] a navrhl, aby soud vydal rozsudek pro zmeškání. 4. Podle § 153b odst. 1, 3 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o.s.ř.) nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 6. V daném případě se jedná o věc, kterou je třeba posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku upravující smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. o.z.), tzn. jde o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír a nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovanému pak byla do vlastních rukou doručena jak žaloba, tak předvolání k prvnímu jednání, a to nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání konalo. Byl také o následcích nedostavení se poučen. Zástupce žalobce, který se k prvnímu jednání, které ve věci bylo nařízeno, dostavil, navrhl, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Soud tedy tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu pokládal za nesporná a na tomto základě rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. rozsudku. 7. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení úspěšný a soud mu tedy vůči žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 20.328,70 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.699 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem ve výši 17.629,70 Kč Náklady advokáta tvoří jeho odměna za tři úkony právní služby po 3.820 Kč (tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé (žaloba), účast na jednání soudu dne [datum]) a jeden úkon právní služby po 1.910 Kč (tj. jednoduchá výzva k plnění, kdy odměnu za tento úkon bylo potřeba počítat v poloviční výši dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb.), dále 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v celkové výši 1.200 Kč, to vše navýšené o 21 % DPH ve výši 3.059,70 Kč, kde základ daně tvoří částka 14.570 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř, neboť advokát žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Soud naopak nepřiznal žalobci právo na odměnu za písemné podání ve věci samé z [datum], neboť tento výdaj nebyl vynaložen účelně, když v něm obsažená tvrzení měla být již součástí žaloby. Lhůty k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.