8 C 250/2023-38 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 135.240,63 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet společně s úrokem ve výši 11,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], a to vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Dále tvrdil, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení. Dne [datum] žalobce využil svého práva a prohlásil úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou tří splátek a vyzval žalovaného k úhradě celého závazku. Uzavřel, že žalovaný na svůj dluh přes opakované výzvy ničeho neuhradil a dosud tak dluží žalobci 135.240,63 Kč. 2. Žalovanému byla žaloba doručena dne [datum], předvolání k prvnímu jednání bylo žalovanému doručeno rovněž dne [datum] (náhradním způsobem), současně byl žalovaný poučen o důsledcích nedostavení se k jednání. Žalovaný se k jednání bez předchozí omluvy nedostavil. 3. Zástupce žalobce se dostavil k prvnímu jednání, které ve věci bylo nařízeno na den [datum] a navrhl, aby soud vydal rozsudek pro zmeškání. 4. Podle § 153b odst. 1, 3 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o.s.ř.) nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 6. V daném případě se jedná o věc, kterou je třeba posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku upravující smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. o.z.), tzn. jde o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír a nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovanému pak byla do vlastních rukou doručena jak žaloba, tak předvolání k prvnímu jednání, a to nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání konalo. Byl také o následcích nedostavení se poučen. Žalobce, který se k prvnímu jednání, které ve věci bylo nařízeno, dostavil, navrhl, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Soud tedy tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu pokládal za nesporná a na tomto základě rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. rozsudku. 7. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení úspěšný a soud mu tedy vůči žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 6.310 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5.410 Kč a v paušální náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč. 8. Lhůty k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.