8 C 70/2023-49 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 22.214,86 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty bankovním převodem peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1.999 Kč ke každému 8. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaná úvěr řádně nesplácela, když na svůj závazek uhradila pouze 2.948 Kč, žalobce proto úvěr ke dni [datum] zesplatnil, čímž mu v souladu se smlouvou vzniklo právo na zaplacení dlužné částky, která na zbývající část dlužné jistiny úvěru činila 14.714,86 Kč, na smluvní úrok 10.971,50 Kč, na nesplacenou smluvní pokutu 7.500 Kč a neuhrazené paušální náklady na upomínání 900 Kč. Tvrdil, že žalovaná přes výzvy žalobce na svůj dluh již ničeho neuhradila. 2. Žalovaná při jednání soudu konaném dne [datum] nárok žalobce na zaplacení žalované částky včetně příslušenství v plném rozsahu uznala. 3. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaná uznala uplatněný nárok žalobce v základu i co do jeho výše, soud rozhodl podle § 153a odst. 1 o. s. ř. o žalobě rozsudkem pro uznání s tím, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku z titulu smlouvy o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky vzniklé z titulu neuhrazeného úvěru v zákonné výši má oporu v ustanovení § 1970 o. z. a v ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.089 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 889 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně tj. 300 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. 6. S ohledem na osobní, majetkové a výdělkové poměry žalované rozhodl soud o tom, že dlužné plnění lze v daném případě učinit ve splátkách, když výši přiměřené měsíční splátky soud s ohledem na celkovou výši dluhu a s přihlédnutím k tíživé sociální situaci žalované shledal ve výši 2.000 Kč, která odpovídá sjednané výši úvěrové splátky. [příjmení] nyní záležet především na žalované, zda v řádných termínech uložené měsíční splátky žalobkyni uhradí, aby tak předešla nedobrovolnému výkonu rozhodnutí. Soud má za to, že stanovení splátek je v daném případě i v zájmu žalobce, která by velmi obtížně v rámci vykonávacího řízení dosáhl dřívějšího uspokojení své pohledávky. Lhůtu k plnění v případě práva na náhradu nákladů řízení soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.