10 C 7/2024-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 24 507,22 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], jejímž předmětem byla úvěrovaná částka ve výši 15 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli uhradit jistiny a poplatek ve výši 9 507,22 Kč. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně [příjmení] předchůdce žalobkyně a žalobkyně žalovanou vyzývali k uhrazení dlužné částky. Žalovaná dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. V průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] a informací o úvěru má soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve shora popsané výši. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky původnímu věřiteli vrátit, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobce postoupena pohledávka za žalovanou plynoucí ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] v žalované výši. 7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že o postoupení žalované pohledávky plynoucí z výše uváděné smlouvy o úvěru z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován tímto oznámením. 8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. 9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 11. Právní předchůdce žalobce - společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě které se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], zavázala poskytnout žalované úvěr na částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit výše uvedenou částku, společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 9 507,22 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 24 507,22 Kč. 12. Dne [datum] došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou. O tomto byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Následně byla žalovaná upomínána o dlužnou a žalobou uplatněnou částku předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaná dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila. 13. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 14. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 19. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně - [právnická osoba] [anonymizována tři slova] - a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 15 000 Kč, a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 20. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru a půjčky, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí finančních prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 21. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 433 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 981 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 433 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního