14 C 109/2024-29 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že pohledávka od původního věřitele společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, . Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , postupitelem, a žalobcem, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi žalovaným a původním věřitelem probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému dne , datum, částku ve výši 20 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . V poznámce k platbě bylo uvedeno , Anonymizováno, . Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne , datum, . Žalobce požaduje úrok z prodlení od , datum, . Žalobce určil datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice žalovaného. Žalovaný ke dni podání žaloby žalobci vyplatil 0 Kč. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného celkem , hodnota, Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil již v podané žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o. s. ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vhozeny do schránky, neboť si je v úložní době nevyzvedl.5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jako smluvní strany jsou uvedeny: společnost , právnická osoba, , jako zapůjčitel a žalovaný jako klient. Zapůjčitel se touto smlouvou zavazuje poskytnout žalovanému úvěr do limitu ve výši 20 000 Kč s tím, že úvěr bude splácen 1 x měsíčně - úrok z úvěru přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru splatí nejpozději při ukončení smlouvy, měsíční úroková sazba činí 40%. Smlouva není opatřena podpisem žalovaného, není připojen žádný prostředek způsobilý podpis nahradit.7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, potvrzuje provedení platby z účtu původního věřitele dne , datum, na účet č. , č. účtu, , pod VS , var. symbol, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně přílohy, soud zjistil, že tuto uzavřela společnost , právnická osoba, jako postupitel a společnost , právnická osoba, .,. jako postupník, předmětem této smlouvy je postoupení pohledávek identifikovaných příloze, ve které je rovněž uvedena pohledávka vůči žalovanému.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně přílohy, soud zjistil, že tuto uzavřela společnost , právnická osoba, ., jako postupitel a žalobce jako postupník, předmětem této smlouvy je postoupení pohledávek identifikovaných v seznamu pohledávek na žalobce; v něm je rovněž uvedena pohledávka vůči žalovanému.10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , informovala žalovaného o postoupení pohledávky na společnost , právnická osoba, ., a to z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , hodnota, do tří dnů. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobce informoval žalobce o postoupení pohledávky dále na žalobce a vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby do tří dnů. Z podacího lístku soud zjistil, že uvedené bylo žalovanému odesláno dne , datum, .11. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Soud vzal za prokázané poskytnutí finančních prostředků žalovanému společností , právnická osoba, dne , datum, na jeho účet, rovněž vzal za prokázané odeslání předžalobní výzvy žalovanému, jak citována shora.12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.17. Na základě výše uvedeného soud konstatuje, že žalobě je možno vyhovět. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to celkem částku 20 000 Kč, žalovaný nezaplatil ničeho (což žalobce nedokládal, nicméně žalovaný nenamítal, že by něco žalobcem zohledněno nebylo). Soud rovněž vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, když bylo prokázáno, že na něj byla pohledávka postoupena a kdy postoupení bylo žalovanému oznámeno 2018 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Soud tedy konstatuje, že žalobci náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez prokázaného důvodu poskytl žalovanému. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 20 000 Kč představující žalovanému poskytnuté a nevrácené finanční prostředky k datu rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci podle § 1968 o. z., také právo na