14 C 165/2024-34 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že uzavřel s žalovaným dne , datum, dle § 2395 a násl. obč. zákoníku Smlouvu o podnikatelském úvěru č. L468745 (dále jen „Smlouva o úvěru“). Úvěr byl žalovanému poskytnut jako podnikateli, a tedy se na něj nevztahuje zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Současně jsou naplněny podmínky § 89a o.s.ř. pro sjednání místní příslušnosti zdejšího soudu. Místní příslušnost zdejšího soudu byla sjednána v čl. 10.6. Smlouvy o úvěru. K ověření totožnosti žalovaného byla žalobci žalovaným při úvodní registraci na internetových stránkách žalobce www. podnikacek.cz (založení klientské sekce) předložena fotokopie jeho dokladu totožnosti. Žalovaný dále zaslal žalobci z účtu č. , č. účtu, , na který byl úvěr poukázán, ověřovací poplatek. Úhrada ověřovacího poplatku je zcela standardním úkonem v procesu verifikace identity jednající osoby, který je používán při elektronickém zakládání účtu bankami a ostatními renomovanými finančními institucemi, aniž by bylo požadováno fyzické ověření identity např. na pobočce instituce. Vychází se přitom z předpokladu, že při zakládání minimálně jednoho účtu u finanční instituce (banky) byla identita ověřena za osobní přítomnosti zakládající osoby. Následně již při zakládání dalších účtů elektronickou formou není fyzická přítomnost zakládající osoby vyžadována, neboť se vychází z ověření identity, jak popsáno shora. Smlouva o úvěru byla uzavřena postupem uvedeným v čl. 2. Smlouvy o úvěru – Uzavření Smlouvy. Žalovaný nejprve v internetové aplikaci žalobce na www.podnikacek.cz založil klientskou sekci přístupnou pouze žalovanému na základě jedinečných přístupových údajů. Žalovaný v klientské sekci následně požádal o úvěr. V žádosti zadal podstatné náležitosti úvěru (výše úvěru, výše poplatku za poskytnutí úvěru, splatnost). Po odsouhlasení žádosti žalobcem byl vygenerován návrh Smlouvy o úvěru a žalovanému zaslán na verifikované číslo mobilního telefonu jedinečný autorizační SMS kód. Žalovaný tento SMS kód zadal v aplikaci žalobce, čímž odsouhlasil a uzavřel Smlouvu o úvěru. SMS kód připojený na Smlouvu o úvěru nahrazuje fyzický podpis žalovaného. Tím byla Smlouva o úvěru mezi žalobcem a žalovaným uzavřena. Žalobce žalovanému zaslal smluvní dokumentaci na verifikovaný email ve formátu PDF, na které byl systémem vygenerován automaticky čas připojení SMS kódu a samotný SMS kód. Mezi žalobcem a žalovaným se má takto podepsaná smlouva za smlouvu postavenou na roveň písemné smlouvě. Podle čl. II.9. Smlouvy se podepsání Smlouvy SMS kódem rozumí podepsáním jiným typem elektronického podpisu podle § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Na základě Smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 8.000,00 Kč na učet žalovaného č. , č. účtu, sjednaný ve Smlouvě o úvěru, a to dne , datum, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do data splatnosti úvěru, tedy do , datum, (čl. 1.2.e. Smlouvy o úvěru) společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy (čl. 1.2.d. Smlouvy o úvěru) a úrokem (čl. 1.2.h. Smlouvy o úvěru). Pokud přes shora uvedené bude mít soud pochybnosti o uzavření smlouvy se žalovaným, příp. o poskytnutí úvěru žalovanému, navrhuje žalobce, aby soud vyžádal důkaz dotazem u příslušné banky, kdo je/byl majitelem/disponentem účtu č. , č. účtu, . Žalovaný porušil svůj závazek zaplatit žalobci poskytnutý úvěr společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy podle čl. 1.2.d. Smlouvy o úvěru a úrokem podle čl. 1.2.h. Smlouvy o úvěru v termínu splatnosti a dostal se tak do prodlení. Žalobce má v důsledku prodlení žalovaného nárok na následující: a) poplatek za sjednání a čerpání úvěru podle čl. 1.2.c. Smlouvy o úvěru, neboť podle čl. 4.2. Smlouvy o úvěru ztratil žalovaný v důsledku prodlení nárok na úhradu poplatku za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy, b) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru po dobu prvních 90 dnů od data prodlení se splatností úvěru nebo jeho části (čl. 5.3. Smlouvy o úvěru), c) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru od 91. dne prodlení do zaplacení úvěru nebo jeho části (čl. 5.3. Smlouvy o úvěru), d) paušální poplatky ve výši 500,00 Kč za každou písemnou upomínku zaslanou k 5., 10. 15. a 20. dnu trvání prodlení žalovaného, tedy celkem , právnická osoba, ,00 Kč (čl. 5.4. Smlouvy o úvěru). Žalobce po datu splatnosti zaslal žalovanému celkem , hodnota, písemné upomínky. Žalovaný neuhradil žalobci ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - jistiny úvěru ve výši 8.000,00 Kč - úroku ve výši 153,00 Kč - paušálních poplatků za písemné upomínky v celkové výši , právnická osoba, ,00 Kč - smluvního úroku z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 8.000,00 Kč od 26.12.2023 Kč do 16.02.2024 - smluvního úroku z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 8.000,00 Kč od , datum, Kč do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve shora popsané výši, což je podpůrně doloženo také potvrzením o provedené platbě a detailem pohybu. Uvedenými listinami je dokládán tedy vznik a obsah závazku. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. Výzvami k úhradě má soud za prokázané, že žalovaný byl žalobcem opakovaně upomínán k úhradě požadovaných částek.6. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.9. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně proká