14 C 285/2024-26 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 242 617 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že jako objednatel uzavřel s žalovaným jako zhotovitelem smlouvu o dílo dne , datum, . Jejím předmětem byl závazek žalovaného vybudovat pergolu na terase, opravit hydroizolaci terasy, odstranit plíseň ze stěny garáže a části stropu a opravit dlažbu a odtokové potrubí dešťové vody na adrese , adresa, , a to v termínu od 10. 6. 2023 do 31. 7. 2023. Dodatkem smlouvy o dílo ze dne , datum, došlo ke změně termínu plnění a to na 20. 9. 2023 až 31. 10. 2023. Zároveň došlo k úpravě ceny díla, která činila , Anonymizováno, včetně DPH. Záloha byla stanovena na 242 617 Kč, kterou žalobce uhradil. Žalovaný však dílo nikdy nezahájil. Žalobce se tak s žalovaným dohodl na ukončení smlouvy dne , datum, . Žalovaný se zavázal žalobci vrátit uhrazenou zálohu, což však žalovaný ani částečně nesplnil a nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:5. Smlouvou o dílo ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný společně uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vybudovat pergolu na terase, opravit hydroizolaci terasy, odstranit plíseň ze stěny garáže a části stropu a opravit dlažbu a odtokové potrubí dešťové vody.6. Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, ke smlouvě o dílo má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný si ujednali změnu termínu zahájení a dokončení prací, dále se dohodli na smluvní ceně díla ve výši , Anonymizováno, a , Anonymizováno, DPH. Záloha před začátkem prací byla ujednána na 242 617 Kč.7. Dohodou o ukončení smlouvy o dílo ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce i žalovaný deklarovali uhrazení zálohy ve výši 242 617 Kč a obě strany si ujednaly ukončení smlouvy o dílo a vrácení uhrazené zálohy žalobci, a to částku ve výši , Anonymizováno, Kč nejpozději do , datum, a částku , Anonymizováno, nejpozději do , datum, .8. Předžalobní výzvou ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného ve smyslu § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky, konkrétně žalobcem uhrazené zálohy dle dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o dílo. Žalobce požadoval úhradu dlužné částky nejpozději do , datum, .9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:11. Žalobce jako objednatel uzavřel s žalovaným jako zhotovitelem smlouvu o dílo dne , datum, , jejímž předmětem byl závazek žalovaného vybudovat pergolu na terase, opravit hydroizolaci terasy, odstranit plíseň ze stěny garáže a části stropu a opravit dlažbu a odtokové potrubí dešťové vody na adrese , adresa, , a to v termínu od 10. 6. 2023 do 31. 7. 2023. Dodatkem smlouvy o dílo ze dne , datum, došlo k úpravě ceny díla na částku ve výši , Anonymizováno, včetně DPH. K této smluvní ceně díla byla ujednána záloha byla stanovena na 242 617 Kč, kterou žalobce uhradil. Jelikož však žalovaný dílo nezahájil, dohodl se žalobce se s žalovaným na ukončení smlouvy dne , datum, . V této souvislosti se žalovaný se zavázal žalobci vrátit uhrazenou zálohu ve dvou částkách a to , Anonymizováno, do , datum, a , Anonymizováno, do , datum, , což však žalovaný i přes výzvy ani částečně nesplnil.12. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.13. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.16. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.17. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými právními předpisy a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.18. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobcem jakožto objednatelem a žalovaným jakožto zhotovitelem byla uzavřena smlouva o dílo, a to v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal zhotovit dílo pro žalobce, přičemž termín provedení díla byl nejprve dodatkem odsunut a poté, co žalovaný svůj závazek nesplnil, bylo ujednáno vrácení zálohy, kterou po uzavření dodatku žalobce žalovanému uhradil. Žalovaný však i přes závazek zálohu vrátit tuto svou povinnost nesplnil.19. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (vrácení uhrazené zálohy), měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o dílo, která byla následně dodatkována, že uhradil ujednanou zálohu za provedení díla žalovanému a že žalovaný tuto zálohu žalobci řádně nevrátil. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že předmětnou zálohu žalobci řádně a včas navrátil. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Úhradu zálohy na účet žalovaného má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. Žalobci vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné neuhrazené částky, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující (vycházející z uzavřené smlouvy), odpovídající skutkovým zjištěním soudu, když prodlení úhrady obou částí zálohy nastalo den následující po nejzazším možném datu úhrady, tedy , datum, , respektive , datum, . Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 44 553 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 9 705 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (9 300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 27 900 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 6 048 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 44 553 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.