6 C 194/2024-97 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 21 142,42 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 17 446,42 Kč od , datum, do zaplacení z titulu uzavřené smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“) mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, . a žalovaným. Formou služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Smlouva byla uzavřena online, žalovaný ji podepsal verifikační textovou zprávou, aktivací uvedeného účtu. Právní předchůdce žalobce umožnil žalovanému zřítit , Anonymizováno, , Anonymizováno, , prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, zřízeného prostřednictvím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který umožňuje odložení platby až o 45 dní. Prostřednictvím služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, si může zákazník platby ve výši nad 1 500 Kč rozložit v rozmezí mezi 3 až do 12 měsíců. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 17 446,42 Kč. Zavázal se uhradit kupní cenu, včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtované transakce za využití , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný provedené transakce v rámci schváleného kreditního limitu nezaplatil a ocitl se následující den po datu splatnosti v prodlení. Žalovaný nehradil splátky na základě služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobce žádá úhradu poplatků za prodloužení splatnosti. S ohledem na prodlení jsou tyto poplatky v celkové výši 3 696 Kč.2. Žalobce netvrdí, že by původní poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Tvrzení nedoplnil a důkazy nenavrhl ani po výzvě soudu.3. Žalobce dále uvedl, že pokud by soud neuznal předmětný nárok na zaplacení dlužné částky z titulu Smlouvy, požaduje žalobce, aby soudu tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.4. Žalobce žádal vydání elektronického platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz byl po jeho vydání zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit.5. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, vyzval soud žalobce, aby učinil tvrzení a doložil důkazy o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tedy aby uvedl, jaké konkrétní údaje o výši příjmů a výdajů a životních nákladů byly zjištěny, jak byly porovnány a jaká zjištění učinil poskytovatel úvěru z veřejně dostupných registrů, jaké údaje sdělil žalovaný ohledně svých jiných dluhů a závazků a jak bylo toto tvrzení ověřeno. Žalobce na tuto výzvu soudu nijak nereagoval.6. Soud nařídil jednání, žalobce se omluvil, žalovaný se nedostavil.7. V písemném vyjádření žalovaný nárok žalobce neuznal. Namítl, že původní věřitel nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. namítl neplatnost smlouvy.8. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu a právní kvalifikaci:9. Ze smlouvy o splátkovém limitu je prokázáno, že žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 50 000 Kč. Výše splátky měla činit 4 419,65 Kč, roční zápůjční úroková sazba byla ve výši 12,1 %. Smlouva byla uzavřena , datum, . Z přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu ze dne , datum, je prokázán limit 13 402 Kč, částka měla být uhrazena ve 12 měsíčních splátkách. Z další smlouvy je prokázán splátkový limit 2 587 Kč, úhrada měla být realizována ve 12 měsíčních splátkách. Smlouva je z , datum, . Vyúčtování za měsíce říjen, listopad, prosinec 2022 prokazují dluh žalovaného. Z výzev k úhradě zjistil soud existenci dluhu. Žalovaný dluží na jistině částku 17 446,42 Kč. proti výši této částky žalovaný žádné námitky nevznesl.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud dále zjistil, že pohledávka byla postoupena společnosti , Anonymizováno, a to dne , datum, a následně byla postoupena žalobci smlouvou ze dne , datum, .11. Soud posoudil skutkový stav podle následujících ustanovení.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě Smlouvy o úvěru jedná o platný smluvní závazek.17. Soud vzal v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. Zn. 33 Cdo 3675/2021. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).18. Při výkladu konkrétního ustanovení zákona lze k závěru o jeho smyslu a obsahu dospět pouze kombinací gramatického, logického, systematického, teleologického a případně historického a komparativního výkladu.19. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. Ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první z. s. ú. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 z. s. ú. nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).20. Samotný zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 z. s. ú. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 z. s. ú. uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinn