6 C 217/2024-46 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení ve výroku uvedených částek. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to internetových stránek společnosti , právnická osoba, ., , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .cz úvěrovou smlouvu a to dne. , datum, . Žalovaný vyplnil požadované údaje a následně proběhl schvalovací proces a žalovanému byl zaslán podpisový SMS kód. Přesný scénář uzavírání smlouvy je popsán v žalobě. Při uzavírání smlouvy žalobce hodnotí schopnost žadatele úvěr splácet. Žalobce zkoumal, zda žadatel má jiné úvěry u dalších společností, zda tyto platí, ověření žalobce realizuje prostřednictvím různých registrů. Žalobce posuzuje schopnost splácet úvěr řadou metod, posuzuje příjmovou a výdajovou stránku žadatele, přezkoumává různé ukazatele včetně rodinného stavu, výše příjmů, posuzuje splátky pro jiné společnosti. Následně žádost o úvěr buď schválí nebo neschválí. V daném případě byl žalovanému úvěr schválen. Žalovanému byla poskytnuta na základě uvedené úvěrové smlouvy částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr a poplatky uhradit do 30 dnů od poskytnutí úvěru. , adresa, 000 Kč byla žalovanému zaslána na účet, jehož číslo je uvedeno ve smlouvě, dne , datum, . Žalovaný neuhradil žádnou částku. O zaplacení byl upomínán. Žalobce požaduje úhradu poplatku 300 Kč za účelně vynaložené náklady na vymáhání. Žalobce žádá úhradu jednorázové smluvní pokuty, vypočtené jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. Smluvní pokuta je ve výši 300 Kč a byla vyúčtována dne , datum, a dne , datum, . Po žalovaném požaduje žalobce k úhradě celkem částku 11 230 Kč, která se skládá z jistiny 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, smluvní pokuty ve výši 600 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč.2. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení žádá žalobce od , datum, (tj. od 15.dne po odeslání předžalobní výzvy, když 14 dnů po odeslání předžalobní výzvy bylo žalovanému poskytnuto k úhradě žalované částky a je vypočten do dne sepsání žaloby.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, zůstal nečinný, konkludentně tedy také souhlasil s rozhodnutím věci na základě listin. Listiny obsahující žalobu, výzvu k vyjádření a k postupu podle § 115a o.s.ř. byly žalovanému doručeny v souladu s ustanovením § 49 o.s.ř.4. Soud má za prokázaný následující skutkový stav.5. Žalobce poskytl žalovanému úvěr, který je specifikován v žalobním tvrzení, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobní tvrzení prokazuje formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterého žalovaný zjistil všechny obecné standardní informace o poskytovaném úvěru. Listina Potvrzení o provedení ověření bonity klienta a metodika postupu ověření úvěruschopnosti dokládá, že žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného a toto vyhodnotil tak, že úvěr je žalovaný schopen splácet. Z úvěrové smlouvy zjistil soud, že žalovaný tuto smlouvu uzavřel , datum, v 11:36 hod. Ve smlouvě byla sjednána výše úvěru, výše poplatků, žalovaný byl informován o nákladech úvěru, termín splatnosti úvěru byl sjednán na , datum, . Ve smlouvě je ujednání nákladech úvěru a je sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou. Sazebník prokazuje výši sjednaných poplatků. Ze smlouvy je zjištěno, že úvěr byl poskytnut bezhotovostně. Poskytnutí úvěru dokládá výpis z účtu. Žalovaný se zavázal k plnění, jak je uvedeno v žalobním tvrzení. Žalovaný úvěr a sjednané poplatky žalobci řádně nesplatil. Neuhradil žádnou částku. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dlužné částky, což dokládá předžalobní upomínka. Žalobce požaduje ode dne následujícího po uplynutí lhůty pro zaplacení, která byla stanovena v předžalobní upomínce zákonný úrok z prodlení.6. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1 odst. 2) o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.8. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 ods.t 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 122 odst. 3 z.č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.12. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Žaloba je důvodná. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru a poskytl mu peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky a sjednané poplatky vrátit ve sjednané lhůtě. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta. Žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši, která odpovídá zákonným ustanovením, nepřesahuje omezení dané v § 122 z.č. 257/2016 Sb. Před poskytnutím úvěru zkoumal žalobce úvěruschopnost žalovaného, což prokázal listinami. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Smluvní pokuta byla vyúčtována stejně jako náklady na uplatnění. Žalovaný byl seznámen s povinností hradit sjednané poplatky a účelně vynaložené náklady a v případě porušení smluvní povinnosti byla sjednána smluvní pokuta. Protože žalovaný svoji povinnost neplnil řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacený SOP 800 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21 % DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.16. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavřené smlouvě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně