6 C 284/2024-34 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku rozsudku, V žalobním tvrzení uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, a to dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr převzal žalovaný v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem se tak zavázal uhradit částku 27 888 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána ve smlouvě. Poslední splátka připadala na den , datum, .2. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr pro podnikatele, kde žalovaný uvedl základní údaje o své osobě, okolnosti vypovídající o jeho finanční situace, údaje o zaměstnání, o finančních závazcích, výši měsíčního příjmu, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Smlouva byla uzavřena mezi subjekty v rámci jejich podnikatelské činnosti, nejedná se o spotřebitelský úvěr.3. Žalovaný sjednanou částku řádně a včas neuhradil. Uhradil pouze částku 2 999 Kč, což odpovídá jedné řádně uhrazené splátce. Splátky byly původním věřitele alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle předpisu splátek, který byl přílohou smlouvy. Na poskytnutou jistinu byla alokována částka 1 167,54 Kč, na smluvně sjednané příslušenství pak částka 1 832,45 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 24 888,01 Kč, která představuje součet zůstatku jistiny ve výši 13 832,46 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 11 055,55 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn. Splatnost úvěru nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. , datum, , ode dne následujícího je žádán úrok z prodlení. Původnímu věřiteli vzniklo také právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení.4. Pohledávka byla postoupena žalobci. Smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena dne , datum, s účinností k témuž dni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno písemně dne , datum, .5. Žalobce touto žalobou neuplatňuje sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání, část smluvní pokuty, část postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru a část kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení.6. Žalobce tedy požaduje zaplacení těchto nesplacených a postoupených částek: Jistina 13 832,46 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 660,80 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6 300 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1 780,46 Kč, inkasní poplatek 2 314,29 Kč, smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 530,56 Kč za období ode dne následujícího po splatnosti úvěru do , datum, z postoupené jistiny, která byla úročena sazbou 8% ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 994,80 Kč po revizním přepočtu od prvního dne prodlení do , datum, z jistiny a smluvní pokutu ve výši 2 420,68 Kč. Žalobce požaduje kapitalizovaný úrok 11 586,11 Kč, který je tvořen součtem nesplaceného úroku, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru, nesplaceného inkasního poplatku a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí úvěru po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti. Zákonný úrok z prodlení byl postoupen kapitalizovanou částkou, proto je takto žalován. Zákonný úrok z prodlení ve výši určené dnem následujícím po splatnosti je dále žádán ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od , datum, z jistiny.7. Smluvní pokuta je žádána z jistiny a je vypočtena za dny ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do , datum, , tedy za zkrácené období ve prospěch dlužníka. Smluvní pokuta tak odpovídá své zajišťovací funkci.8. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Žalobce již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.9. Listinnými důkazy je doloženo žalobní tvrzení. Smlouva o úvěru výše uvedeného čísla prokazuje uzavření smluvního vztahu, výši úvěru, sjednanou výši poplatků a úroků, ujednání o smluvní pokutě. Převzetí poskytnuté finanční částky je potvrzeno podpisem smlouvy. Přehled splátek dokládá existenci dluhu. Žalobce doložil kopie upomínek, výpis úkonů na vymáhání, dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek.10. Žalovaný zůstal nečinný, proti uplatněnému nároku nevznesl žádné námitky ani připomínky, neučinil žádná tvrzení. Žalovaný na obranu proti žalobě netvrdil ničeho.11. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Ujednání ve smlouvě nelze považovat za nepřiměřená. Smluvní vztah není vztahem se spotřebitelem, jedná se o smlouvu mezi podnikateli. Žalovaný byl s obchodními podmínkami poskytovatele úvěru seznámen, ujednání ve smlouvě je jasné a srozumitelné. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru a dohodl si s ním úrok, respektive částku, kterou je žalovaný povinen žalobci vrátit, dohodl, za jakých podmínek je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu a poplatky za upomínky a další náklady spojené s poskytnutím úvěru. Žalovaný nesplnil svoji povinnost splácet dluh tak, jak se zavázal ve smlouvě o úvěru, dlužnou částku ve sjednaném termínu neuhradil. Věřitel svoji pohledávku postoupil žalobci. Smluvní pokuta je žádána ve výši, která odpovídá ustanovení zákona. Protože žalovaný svoji povinnost neplnil řádně, rozhodl soud tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce byl v tomto sporu plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč podle položky 2 bod 1 sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), odměna za zastupování podle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní pomoci po 300 Kč , tj. 900 Kč, paušální náhrada podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 100 Kč a 21% daň z přidané hodnoty, celkem tedy , hodnota, Kč a jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 /1 o.s.ř.). Náklady jsou splatné ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.18. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, i když není podána přímo na elektronickém formuláři, neboť žalující podává obdobné žaloby opakovaně (během posledního roku u podepsaného soudu bylo podáno více jak 10 obdobných žalob), uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji