8 C 208/2023-98 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 39.890 Kč s příslušenstvím z titulu zákonného příspěvku do garančního fondu za nepojištěné období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], a od [datum] do [datum] u osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], jednak z titulu zákonného příspěvku do garančního fondu za nepojištěné období od [datum] do [datum] a od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 u osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] a jednak z titulu zákonného příspěvku do garančního fondu za nepojištěné období od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 u osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] s tím, že žalovaný toto vozidlo v rozhodné době provozoval bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Tvrdil, že žalovaný přes výzvy žalobce na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný při jednání soudu konaném dne [datum] nárok žalobce na zaplacení žalované částky včetně příslušenství v plném rozsahu uznal. 3. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. 4. Na základě shora uvedených skutečností rozhodl soud o žalobě rozsudkem pro uznání v souladu s ustanovením § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 a 4 o.s.ř., přičemž žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s uhrazením svého závazku, vznikl žalobci nárok na přiznání úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. V posuzovaném případě je soud toho názoru, že povaha věci – nárok na zaplacení zákonného příspěvku do garančního fondu - umožňuje, aby si účastníci svá vzájemná práva a povinnosti upravili svými právními úkony. Proto tato povaha věci rovněž umožňuje, aby skončili řízení soudním smírem. Protože soud dospěl k závěru, že v předmětné věci mohl být schválen smír ve znění žalobou požadovaného petitu, neboť není v rozporu s právními předpisy (ve smyslu § 99 odst. 2 o.s.ř.), bylo žalobě rozsudkem pro uznání vyhověno. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 9.280 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1.596 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1.500 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2.700 Kč za jeden úkon právní služby (tj. účast na jednání soudu), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně tj. 300 Kč a dále 300 Kč za jeden účelně vynaložený výdaj právního zástupce žalobce související s účastí na jednání soudu dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud dále přiznal žalobci právo na náhradu za zmeškaný čas cestou k jednání v délce 4 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč a dále náhradu cestovních výdajů ve výši 1.150 Kč za cestu osobním vozidlem [anonymizována dvě slova] uskutečněnou na trase [obec] – [obec] a zpět při ujeté vzdálenosti 300 km a průměrné spotřebě 4,7 l na 100 km. Soud konečně odměnu advokáta a přiznané náhrady navýšil o 21 % DPH v celkové výši 1.334 Kč vzhledem k tomu, že zástupce žalobců osvědčil, že je plátcem DPH. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.