8 C 280/2023-80 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 69.299 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na náhradu toho, co plnil za žalovaného ve smyslu § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který mu vznikl na základě dopravní nehody ze dne [datum] způsobené žalovaným. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný dne [datum] způsobil vozidlem [značka automobilu] [registrační značka], věcnou škodu ve výši 154.570 Kč na vozidle [anonymizováno], [registrační značka] vlastníka [právnická osoba], (dále jako„ poškozený 1") a věcnou škodu ve výši 46.875 Kč na [anonymizována tři slova], [registrační značka] vlastníka [jméno] [příjmení] (dále jako„ poškozený 2“), a to tak, že v [obec] na silnici III. třídy [číslo] kde při projíždění křižovatkou nerespektoval dopravní značení "Stůj, dej přednost v jízdě!", došlo ke střetu s vozidlem poškozeného 1), které bylo nárazem dále odhozeno na vozidlo poškozeného 2) (prokazuje záznam o dopravní nehodě z [datum] a fotodokumentace na č.l. 32-34 spisu). Žalovaný jako vlastník a provozovatel škodícího vozidla měl podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K datu dopravní nehody však tato povinnost z jeho strany splněna nebyla, proto podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. plnění za újmu způsobenou provozem vozidla poskytl žalobce, který pověřil na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. třetí osobu ([právnická osoba] s.r.o.), aby jeho jménem vyřídila škodní událost. V rámci likvidace události na základě šetření byla poškozenému 1) vyplacena částka 154.570 Kč jako náhrada za vzniklou škodu na poškozeném vozidle, částka 1.492 Kč jako náhrada za zaplacenou dálniční známku na poškozeném vozidle a částka 2.540 Kč jako náhrada nákladů za odtah nepojízdného vozidla (prokazuje listina o stanovení skutečné škody na č.l. 35-36, detail transakce na č.l. 57, 58, 60). Poškozenému 2) byla uhrazena částka 46.875 Kč jako náhrada za vzniklou škodu na poškozeném vozidle (prokazuje protokol na č.l. 39, listina o stanovení skutečné škody na č.l. 40, posudek/kalkulace na č.l. 41-43, detail transakce na č.l. 55). Pověřenému partnerovi pak žalobce uhradil částku 2.420 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu (prokazuje detail transakce na č.l. 56). Celkem tedy žalobce z garančního fondu uhradil částku ve výši 207.897 Kč. Žalobce poté vyzval žalovaného k úhradě 1/3 toho, co plnil za žalovaného v souladu s § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. (prokazují výzvy k úhradě z [datum], [datum] a [datum]), žalovaný však na svůj dluh žalobci dosud ničeho neuhradil. 4. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. 5. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 6. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. 7. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že návrh žalobce je důvodný, neboť žalovaný nesplnil povinnost, která mu vyplývá z § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., zaplatit žalobci nárok na náhradu 1/3 toho, co žalobce plnil za žalovaného, coby provozovatele a řidiče vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. Jelikož žalovaný dosud na svůj dluh ničeho neuhradil, resp. žalovaným nebyl tvrzen a prokázán opak, soud žalobě vyhověl. Žalobci vedle regresního nároku vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku. Výši úroku z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 15.685,50 Kč Náklady žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.772 Kč a nákladech za zastoupení advokátem ve výši 4.350 Kč Náklady advokáta tvoří jeho odměna ve výši 7.800 Kč za dva úkony právní služby po 3.900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání k soudu) a jeden úkon právní služby po 1.950 Kč (jednoduchá výzva k plnění) dle § 7 a § 11 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH ve výši 1.102,50 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. 9. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.