14 C 161/2025-30 — Okresní soud v Náchodě

1. Platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že dne , datum, byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému 40 000 Kč. Žalovaný měl částku vrátit do , datum, . Do dnešního dne žalovaný nic nevrátil, ačkoli byl k úhradě vyzván.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce se zavázal vyplatit 40 000 Kč žalovanému. Žalovaný se zavázal peníze vrátit do , datum, .5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, soud zjistil, že byly žalobcem žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to na účet , č. účtu, dne , datum, .6. Z dodatku smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, soud zjistil, že si účastníci sjednali, že má žalovaný 40 000 Kč splatit ve splátkách 10 000 Kč měsíčně splatných k 17. dni v měsíci.7. Z výzvy k plnění ze dne , datum, soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k splnění dluhu ohledně smlouvy o půjčce v bodě 5. tohoto rozhodnutí.8. Z kopie SMS komunikace mezi účastníky soud zjistil, že žalovaný několikrát slíbil žalobci dluh splatit. Konverzace obsahuje sdělení žalovaného, proč peníze dosud nezaplatil.9. Na základě výše uvedeného soud zjistil tento skutkový stav: Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce 40 000 Kč, žalobce žalovanému peníze poskytl, žalovaný dosud peníze nevrátil, přestože tak měl učinit do , datum, .10. Soud věc po právní stránce rozhodl následovně: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1878 odst. 1 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Dle tvrzení žalobce měla být žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. k jejímu uzavření dojde dle § 2390 občanského zákoníku teprve přenecháním druhově určené věci, tj. peněz, bylo procesní povinností žalobce tvrdit a prokázat, že žalovanému skutečně předmětnou částku jako zápůjčku poskytl. Žalobce svou povinnost tvrzení i důkazní splnil, když žalovaný podepsal smlouvu o „půjčce“ i smlouvu o „zápůjčce“, když z obou smluv plyne, že byly peníze poskytnuty , datum, bezhotovostním převodem na účet , č. účtu, . Na žalovaném tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobci uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku žalovaného zavázal k úhradě zapůjčené částky (a úroku z prodlení, když do prodlení se žalovaný dostal , datum, , tj. den po splatnosti , datum, ). S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě vyhovět.12. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 600 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, dále odměna nezastoupeného účastníka (žalobce) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve výši 600 Kč za 2 úkony (podání žaloby a výzvy k plnění). Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.