14 C 208/2025-31 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 34 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. V žalobě tvrdil, že pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, . nebo , právnická osoba, ), IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen "původní věřitel") společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, . Následně byla pohledávka za žalovaným dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena společnosti , Jméno žalobce, ., IČ , IČO žalobce, , sídlem , adresa, . Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem , hodnota, Kč v platbách dne , datum, částka 20 000 Kč, dne , datum, částka 14 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Platby byly identifikovány variabilními symboly , Anonymizováno, . Žalobkyně navrhuje, aby soud provedl k důkazu doložené výpisy z bankovního účtu původního věřitele či případně potvrzení o provedené platbě od platební brány , právnická osoba, svědčící o poskytnutí finančních prostředků žalovanému. Žalovaný ke dni podání žaloby zaplatil žalobkyni 0 Kč. Celková výše nároků žalobce činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného celkem , hodnota, Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s tímto postupem už v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Z listinných důkazů, a to z potvrzení o provedených platbách, zjistil soud skutečnosti: Původní věřitel , právnická osoba, , poskytl žalovanému částku 34 000 Kč, a to v platbách v platbách dne , datum, částka 20 000 Kč, dne , datum, částka 14 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Platby byly identifikovány variabilními symboly , Anonymizováno, . Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení, v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. V daném případě se žalobce domáhá rozhodnutí, dle kterého je žalovaný povinen zaplatit žalovanou částku z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Obohacení se mu dostalo na základě jednání o uzavření smlouvy, jejíž kopii žalobce není schopen doložit. Žalovaný tedy získal majetkový prospěch bez právního důvodu.9. Žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce jednal se žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru a poskytl žalovanému finanční částku ve výši 34 000 Kč. Smlouva není perfektní, žalobce nemá k dispozici smlouvu, kterou by žalovaný podepsal. Finanční částka však byla na jeho účet připsána. Právní důvod plnění není dán, žalovaný se tedy převzetím uvedené částky bezdůvodně obohatil. Toto obohacení je povinen vydat. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval. Ocitl se tak v prodlení, a proto soud uložil žalovanému také povinnost zaplatit úroky z prodlení ve výši, která byla platná v okamžiku počátku prodlení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 760 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 360 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (700 Kč za 3 úkony poskytnuté od , datum, ) ve výši 2 100 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 3 760 Kč.11. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Žalobce skupuje pohledávky, vymáhání pohledávek je jeho výdělečnou činností. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.