14 C 228/2025-33 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. Pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, nebo , právnická osoba, ), IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen "původní věřitel") společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, . Následně byla pohledávka za žalovaným dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena společnosti , Jméno žalobce, ., IČ , IČO žalobce, , sídlem , adresa, . Obě smlouvy o postoupení pohledávek jsou součástí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem , hodnota, Kč v platbách dne , datum, částka 20 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , Anonymizováno, . Platby byly identifikovány variabilními symboly , Anonymizováno, . Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil a musí žalobci vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný ke dni podání žaloby zaplatil žalobkyni 0 Kč. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného celkem , hodnota, Kč. Zákonné úroky z prodlení žalobce požaduje od , datum, na základě výzvy k plnění, kdy žalobce požaduje vydání bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s tímto postupem už v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Potvrzení o platbě ze dne , datum, prokazuje zaplacení částky ve výši 20 000 Kč od , právnická osoba, na účet č. ú. , č. účtu, .5. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, prokazuje postoupení pohledávky za žalovanou ze , právnická osoba, na žalobce.6. Oznámení o postoupení pohledávky je datováno dne , datum, .7. Výzva k zaplacení je datována dne , datum, .8. , právnická osoba, . ze dne , datum, potvrdila, že majitelem účtu č.ú. , č. účtu, je žalovaný, který má k účtu aktivní dispozici.9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný tuto částku dosud nevrátil. Pohledávka byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení, v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. V daném případě se žalobce domáhá rozhodnutí, dle kterého je žalovaný povinen zaplatit žalovanou částku z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Obohacení se mu dostalo na základě jednání o uzavření smlouvy, jejíž kopii žalobce není schopen doložit. Žalovaný tedy získal majetkový prospěch bez právního důvodu.14. Žaloba je důvodná. Žalobce obdržel plnění ve výši 20 000 Kč na základě jednání právního předchůdce žalobce. Právní důvod nebyl tvrzen ani prokázán, soudem však bylo zjištěno, že žalovaný od právního předchůdce obdržel dne , datum, na účet č. ú. , č. účtu, plnění v celkové výši 20 000 Kč, čímž se bezdůvodně obohatil. Toto obohacení je povinen vydat žalobci, na kterého pohledávka přešla. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval. Ocitl se tak v prodlení, a proto soud uložil žalovanému také povinnost zaplatit úroky z prodlení ve výši, která byla platná v okamžiku počátku prodlení, kdy žalobce vyzval žalovaného k plnění dne , datum, s tím, že požaduje úroky od , datum, .15. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 300 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (400 Kč za 3 úkony poskytnuté od , datum, ) ve výši 2 100 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 300 Kč.17. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Žalobce skupuje pohledávky, vymáhání pohledávek je jeho výdělečnou činností. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc. Náklady je žalovaný povinen nahradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.