14 C 238/2024-73 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, domáhal určení, že je věcné břemeno cesty vozové a honění dobytka, jako právo věcné s oprávněními pro pozemek - poz. parc. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaných, s povinností k pozemku - poz. parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobce, z titulu smlouvy trhové ze dne , datum, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, zapsané pod , Anonymizováno, -, č. účtu, -, Anonymizováno, , promlčeno. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, každý jedné ideální poloviny, pozemku - poz. parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, vedené jako orná půda, vše zapsané u , právnická osoba, pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . Pro pozemky žalovaných je na pozemku žalobce zřízeno věcné břemeno cesty vozové a honění dobytka v katastru nemovitostí. Věcné břemeno není již více jak 20 let žalovanými vykonáváno z důvodů hospodářských a změny podmínek, za nichž bylo uzavíráno.2. 1. žalovaný s promlčením věcného břemene souhlasil, resp. uznal nárok žalobce. 2. žalovaný s žalobou nesouhlasil. Žalobce nebyl schopen specifikovat služebnost, k jejímuž výmazu má dojít.3. 1. i 2. žalovaný zaslali soudu omluvu z jednání, na které byli řádně předvoláni, avšak nežádali o odročení jednání, proto soud jednal v jejich nepřítomnosti.4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku - poz. parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemků - poz. parc. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Pro pozemky žalovaných je zřízeno věcné břemeno cesty vozové a honění dobytka, jako právo věcné zatěžující pozemek žalobce podle smlouvy trhové ze dne , datum, .5. Z vyjádření 1. žalovaného soud zjistil, že souhlasí s promlčením věcného břemena.6. Z vyjádření žalobce a žalovaného 1) soud zjistil, že věcné břemeno není již přes 20 let využíváno.7. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce je vlastníkem pozemku - poz. parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemků - poz. parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Pro pozemky žalovaných je zřízeno věcné břemeno cesty vozové a honění dobytka, jako právo věcné pro pozemek žalobce podle smlouvy trhové ze dne , datum, . Věcné břemeno není již přes 20 let využíváno. 1. žalovaný s nárokem žalobce souhlasí.8. Soud věc po právní stránce rozhodl takto: Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.9. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).10. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.11. Dle § 611 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.12. Dle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.13. Dle § 629 odst. 2 o. z., majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.14. Dle § 618 o. z., promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.15. Dle § 633 odst. 1 o. z., brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.16. Dle § 3028 odst. 2 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.17. Naléhavý právní zájem na určení promlčení věcného břemena k nemovitosti je dán zejména skutečností, že údaje v katastru nemovitostí nejsou v souladu s faktickým stavem.18. Podle § 3028 odst. 2 o. z. se použije na daný spor o. z., protože předmět sporu se týká práv a povinností z věcného práva (věcného břemene) vzniklých za účinnosti tohoto zákona, byť bylo věcné břemeno založeno smlouvou z roku , Anonymizováno19. U služebnosti jako majetkového práva o. z. výslovně předpokládá promlčení (§ 611, § 633 o. z.). Obecným následkem promlčení je výrazné oslabení práva – dlužníkovi zaniká povinnost plnit (§ 609 o. z.). Promlčené právo samo o sobě sice nezaniká, ale existuje nadále jako tzv. naturální obligace. Soud totiž k námitce promlčení nemůže zásadně poskytnout oprávněnému ochranu (§ 610 odst. 1 o. z.). Naopak je-li právo odpovídající služebnosti promlčeno, může se povinný ze služebnosti žalobou úspěšně domoci toho, aby se oprávněný takového práva zdržel (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 431/2006, publikovaný pod č. 60/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).20. Podle § 618 o. z. se promlčená služebnost (věcné břemeno) vymaže z veřejného seznamu, ve kterém je zapsána, k návrhu osoby, která má na výmazu právní zájem. Tímto veřejným seznamem je ve vztahu ke služebnostem, které povětšinou váznou na věcech nemovitých, nutno rozumět především katastr nemovitostí vedený podle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Zákon s výmazem práva k věci z veřejného seznamu váže vznik domněnky neexistence takového práva (§ 980 odst. 2 věta druhá o. z.), což je projevem materiální publicity veřejných seznamů. Výmaz promlčené služebnosti jako práva váznoucího na zatížené věci (§ 1257 odst. 1 o. z.) má tedy za následek její faktický zánik. Je-li totiž služebnost skutečně promlčena, má dotčená osoba podle § 618 o. z. právní nárok na její výmaz z veřejného seznamu. Nedohodnou-li se účastníci řízení na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu – katastru nemovitostí (§ 618 o. z.), lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 1491/2019).21. V řízení bylo prokázáno, že 2. žalovaný více jak 20 let věcné břemeno/služebnost cesty vozové a honění dobytka nevyužívá. Věcné břemeno je absolutním majetkovým právem (konkrétně věcným právem), které se promlčuje v subjektivní lhůtě 3 let a objektivní lhůtě 10 let. K promlčení dojde uplynutím, buď objektivní nebo subjektivní lhůty. V daném případě bezpochyby došlo k uplynutí objektivní lhůty 10 let (více jak 20 let služebnost není využívána), a proto soud žalobě vzhledem k 2. žalovanému vyhověl (určil promlčení věcného břemena).22. Protože 1. žalovaný výslovně uznal uplatněný nárok, zjišťoval soud, zda jsou dále naplněny i další předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. V posuzované věci se jedná o spor týkající určení promlčení věcného břemena k nemovitosti a je tedy nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, ve kterém účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci, sp. zn. 30 Cdo 641/2005. V posuzovaném případě je soud toho názoru, že povaha věci umožňuje, aby účastníci řízení skončili řízení soudním smírem, a proto bylo žalobě rozsudkem pro uznání vůči 1. žalovanému vyhověno.23. Vůči 1. žalovanému žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval, a tudíž soud rozhodl, že mezi žalovaným 1 a žalobcem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.24. O náhradě nákladů řízení vůči 2. žalovanému rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 700 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), a to 3 úkony podle a. t. účinného do konce minulého roku (převzetí, předžalobní výzva, žaloba) a 2 úkony podle a. t. účinného od začátku roku 2025 (nahlížení, účast na jednání). Tarifní hodnota je ve výši 35 000 Kč, resp. 65 000 Kč podle nového a. t. [§ 9 odst. 3 písm. a) a. t.] sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze 3 úkonů a 3 700 Kč za každý ze 2 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a 2 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč (nový a. t.).25. Odměnu překladatele, kterého soud ustanov