15 C 285/2025-28 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr/úvěrový limit a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů. Jelikož žalovaný přes tuto výzvu neuhradil svůj dluh, rozhodl se žalobce v souladu se Smlouvou přistoupit k odstoupení od Smlouvy dopisem. V souladu s částí 5 odst. 8 Smlouvy je odstoupení doručeno nejpozději uplynutím 10 kalendářních dnů ode dne odeslání zásilky. Žalobce považuje pohledávku za splatnou ke dni , datum, . Případné nároky plynoucí žalobci z dřívějšího doručení odstoupení žalovanému žalobce neuplatňuje. Žalovaný je tak dle Smlouvy povinen zaplatit žalobci částku 25237.94 Kč, sestávající z Jistiny ve výši 20399.00 Kč, Smluvních poplatků ve výši 2500.00 Kč, Smluvního úroku z jistiny ve výši 2338.94 Kč. Žalobce dále požaduje v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 20399.00 Kč ode dne , datum, do zaplacení. Pro vyloučení pochybností žalobce uvádí, že využívá svého dispozičního oprávnění a ostatní nároky plynoucí mu ze Smlouvy touto žalobou neuplatňuje. Pro vyloučení pochybností žalobce uvádí, že před uzavřením smlouvy o úvěru důkladně posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele. Žalobce zjistil, že příjem žalovaného ke dni uzavření Smlouvy činil 25000.00 Kč, tedy splátka úvěru dle Smlouvy činila toliko 5 %. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, publikovaného v periodiku , Anonymizováno, dostupné z , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ., Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, je pro závěr, že smlouva je absolutně neplatná, postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet. Nejvyšší soud judikoval, že pokud měsíční splátka úvěru činí méně než 16 % měsíčního příjmu spotřebitele, dlužník úvěr splácel, aniž sám kdy uplatnil jakoukoliv výhradu ve vztahu ke své schopnosti úvěr splatit, není zřejmé, proč je neprověření údaje uvedeného předchůdcem žalobkyně v žádosti o úvěr natolik závažným pochybením, že to mohlo mít vliv na jeho schopnost úvěr splatit. S ohledem na výše uvedené má žalobce za to, že žalovaný byl schopen úvěr splatit. Žalobce zaslal žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu k úhradě dluhu, jak žalobce dokládá předložením této výzvy společně s dokladem o jejím odeslání. Žalobce dále v souladu s § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (OSŘ), požaduje přiznání náhrady nákladů řízení potřebných k uplatnění jeho práva soudní cestou. Žalobce zaslal žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu k úhradě dluhu.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval žalobce a žalovaného, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce sdělil soudu, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů.5. Smlouva o spotřebitelském úvěru, sazebník, všeobecné pojistné podmínky, zpráva o posouzení úvěruschopnosti prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše sjednaných úroků a poplatků, výše sjednaných splátek. Poskytovatel úvěru splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet. Zkoumal majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovanou oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Ověření úvěruschopnosti žalovaného vyplývá zejména ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti.6. Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu a potvrzení podání prokazují jednak zesplatnění úvěru žalobcem a dále, že byl žalovaný o zaplacení dlužné pohledávky upomínán.7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.8. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.9. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce splnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.12. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.13. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.14. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 731 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 916 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (400 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1 200 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3x 100 Kč za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 1 500 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst