15 C 362/2025-20 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhal na žalovaném zaplacení částky 18 914 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nezaplacené ceny za dodanou elektřinu za období od 25. 10. 2024 do 20. 3. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Ze Smlouvy o poskytování služeb ze dne , datum, , ceníku elektřiny a obchodních podmínek dodávky soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese: , adresa, a žalovaný se zavázal za tuto dodanou elektřinu zaplatit cenu. Nedílnou součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky dodávky a ceník.5. Z faktury č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovanému nedoplatek ceny za dodanou elektřinu do sjednaného odběrného místa v období od 25. 10. 2024 do 20. 3. 2025 ve výši 18 914 Kč. Termín splatnosti byl stanoven na , datum, .6. Z předžalobní upomínky a potvrzení o podání soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě výše uvedené dlužné žalované pohledávky.7. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které mu dodával elektřinu do sjednaného odběrného místa. Žalovaný za období od 25. 10. 2024 do 20. 3. 2025 dlužil za dodanou elektřinu částku 18 914 Kč, která mu byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, s datem splatnosti dne , datum, . Žalovaný dlužnou pohledávku neuhradil ani po výzvě žalobce.8. Podle § 50 odst. 1 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.9. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.12. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce splnil svůj závazek vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb dodat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa. Žalovaný nesplnil svoji povinnost zaplatit cenu za dodanou elektřinu. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 1 200 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „AT“) – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT a 21% DPH, celkem tedy , hodnota, Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.