56 C 14/2025-85 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 37 345,35 Kč s příslušenstvím. Žalobce se domáhá zaplacení této částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru.2. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, emailové komunikace, úvěrovou smlouvu č , Anonymizováno, a to dne , datum, . smlouva byla podepsána formou vyplnění jedinečného kódu, který byl žalovanému za tím účelem poskytnut. Na základě smlouvy byl žalovanému dne , datum, poskytnut úvěr ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr a úrok v nominální úrokové sazbě 87,54 % p.a.. Úvěr měl být splácen v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 980 Kč. Splátka zahrnuje i platbu za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 243 Kč. Splátky byly splatné ke každému 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červenec 2024.3. Žalobce uplatňuje právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč.4. Žalobce prověřil schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, a to lustrací v databázích, doklady o příjmech, prohlášení žalovaného.5. Žalovaný uhradil je jednu splátku ve výši 1 980 Kč ze dne , datum, .6. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru v souladu se smlouvou (bod 6.3). Úvěr byl zesplatněn k datu , datum, .7. Žalobce žádal zaplacení jistiny ve výši 27 947,21 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v částce 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 071,35 Kč, úrok z úvěru ve výši 87,54 % p.a. za 90 dnů prodlení a následně od 91.dne ve výši 12,75 % p.a. a úhradu pojištění v částce 729 Kč a úroky z prodlení.8. Soud nařídil jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil.9. Po provedeném dokazování listinnými důkazy soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu a právní kvalifikaci:10. Smlouva o úvěru včetně přílohy č. , hodnota, a dodatku č. , hodnota, dokládá uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Oznámení o schválení úvěru je ze dne , datum, . Úvěr byl ve výši 23 000 Kč a žalovaný měl celkem zaplatit 83 376 Kč ve splátkách, jak je tvrzeno v žalobě. Smluvený úrok byl ve výši 87,54 % p.a.11. Z dokladu o vyplacení úvěru je prokázáno, že částka byla žalovanému poskytnuta elektronicky již dne , datum, .12. Z listiny hodnocení klienta zjistil soud, že žalovaný uvedl výši výdajů životního minima 4 860 Kč, celkový příjem 25 032 Kč a náklady na bydlení 4 650 Kč. Žalobce lustroval žalovaného ve veřejných registrech.13. Kopie občanského průkazu dokládá totožnost žalovaného, kopie smlouvy , Anonymizováno, dokládá vyplacení úvěru na účet žalovaného. Vyplacení úvěru je doloženo dále dokladem o vyplacení úvěru.14. Úvěrová smlouva včetně dodatků dokládá smluvní vztah. Roční procentní sazba nákladů je 49,3%. Roční zápůjční úroková sazba je 87,54 %, denní úrok je 55,93 Ve smlouvě byly sjednáno poplatky za doplňkové služby.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Důvod pro závěr o neplatnosti uzavřené smlouvy je výše požadovaného úroku, která 87,54 % p.a., což je zcela nepochybně lichevní výše úroků, která způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy. Dle přehledu ČNB, ARAD byla běžná úroková sazba v červnu 2024 u bank ve výši 9,46 % p.a. Překročení této sazby více jak 9x způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V rozporu s dobrými mravy se dle ustálené soudní praxe zpravidla považuje výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K této neplatnosti přihlíží soud z úřední povinnosti, nikoliv jen k námitce dlužníka.20. Pokud si účastníci ve smlouvě sjednali úrok výrazně vyšší, byla smlouva od počátku neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., kdy neplatně sjednaný úrok vzhledem k ustálené soudní praxi způsobil neplatnost celé smlouvy o úvěru (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/2005 nebo 21 Cdo 1484/2004).21. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek úroku sjednaného v rozporu s dobrými mravy, je přitom nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zabývat se i bez návrhu žalovaného.22. Soud dále nemá za prokázané, že by otázka úvěruschopnosti žalovaného byla zkoumána pečlivě. Údaje, které žalovaný uvedl se jeví jako zkreslené a nereálné, neboť částka 4 860 Kč na běžné životní měsíční výdaje se jeví jako zkreslená, neodpovídající životním nákladům v období uzavírání smlouvy, kdy došlo k zásadním nárůstům cen za potraviny, energie atd. Poskytovatel úvěru tyto údaje nijak konkrétně neověřoval a nezkoumal. Soud zjistil ze svého systému, že proti žalovanému byly vydány následně po uzavření sporné smlouvy exekuční tituly, ze kterých je zřejmé, že žalovaný dlouhodobě neplnil své závazky a nehradil pohledávky.23. Úsudek, zda úvěrová smlouvě je platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je soud povinen činit z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESDF, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.24. Samotný zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 z. s. ú. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 z. s. ú. uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text "v době přiměřené jeho mo