6 C 276/2025-51 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovanou, když žalovaná byla povinna uhradit jednak poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a další částku 10 393 Kč, která představuje úrok v pevně sjednané výši 4 971 Kč, s úrokovou sazbou 15 % ročně, částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 998 Kč a pojištění. Žalovaná se zavázala splácet celkovou částku uhradit v 52 týdenních splátkách po 393 Kč, poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradila dne , datum, .2. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce zkoumal řádně úvěruschopnost žalované, vycházel z údajů, které žalovaná sdělila a jsou zaznamenány v zákaznické kartě.3. Ke dni , datum, byla vyčíslena dlužná jistina na částku 9 492,41 Kč a dlužný poplatek na částku 7 795,58 Kč. Součástí tohoto poplatku je i smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč. Po tomto datu do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek neuhradila žalovaná žádnou částku. Neuhrazená jistina se úročí sjednaným úrokem ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení.4. Žalovaná uhradila celkem částku 1 400 Kč.5. Poskytovatel úvěru postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a to s účinností k , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem.6. Žalobce požaduje zaplacení celkem částku 22 287,99 Kč, sestávající z dlužné jistiny v částce 9 492,41 Kč, dlužného poplatku v částce 7 795,58 Kč, jehož součástí je smluvní pokuta. Dále žádá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 584,50 Kč za dobu od , datum, do , datum, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 1 578,11 Kč za dobu od , datum, (od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky z dlužné jistiny do , datum, , dále smluvený úrok ve sjednané sazbě z jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.7. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované řádným způsobem doručit. Platební rozkaz soud zrušil.8. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.9. Smluvní vztah vznikl za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.).10. Ze smlouvy zjistil soud, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalované, tedy schopnost splácet úvěr. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované, ověřil informace poskytnuté žalovanou oproti dokladům vyžádaným od žalované.11. Smlouva prokazuje poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, závazek uhradit poplatek 8 469 Kč, který zahrnuje úrok v částce 4 971 Kč. , adresa, 500 Ke za zpracování úvěru, částku 1 998 Kč za flexibilní a komfortní splácení a doplňkové pojištění v částce 1 924 Kč. Celková dlužná částka byla ve výši 20 393 Kč. Žalovaná měla dlužnou částku uhradit v 52 týdenních splátkách po 393 Kč, poslední splátka měla činit 350 Kč. Pro případ porušení smlouvy byla sjednána povinnost hradit smluvní pokutu.12. Přehled splácení – tabulka umoření dokládá tvrzený dluh.13. Žalované byly zaslány upomínky.14. Postoupení pohledávky prokazuje smlouva, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty a oznámení o postoupení pohledávky.15. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, když součástí ujednání byl i závazek uhradit sjednané poplatky, což je obsaženo ve smlouvě i ve všeobecných obchodních podmínkách.16. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávky, k důkazu byla předložena také kopie oznámení o postoupení pohledávky adresovaná žalovanému.17. Soud rozhodoval na základě předložených listinných důkazů. V první řadě byl soud povinen zkoumat, zda je smlouva uzavřena platně.18. Úsudek, zda úvěrová smlouvě je platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je soud povinen činit z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESDF, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.19. Soud vzal v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. Zn. 33 Cdo 3675/2021. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).20. Při výkladu konkrétního ustanovení zákona lze k závěru o jeho smyslu a obsahu dospět pouze kombinací gramatického, logického, systematického, teleologického a případně historického a komparativního výkladu.21. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. , jméno FO, smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první z. s. ú. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 z. s. ú. nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).22. Samotný zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 z. s. ú. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 z. s. ú. uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možnost