6 C 85/2022-378 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uhrazení částky , Anonymizováno, s příslušenstvím, a to z titulu náhrady nemajetkové újmy. V žalobě uvedla, že dne , datum, utrpěla úraz – komplikovanou zlomeninu proximálního humeru levé horní končetiny, přičemž dne , datum, se podrobila operaci u žalované. Po operaci u žalobkyně došlo k paréze nervu radialis a axillaris, paréza však nebyla řešena. Později bylo dále zjištěno, že cervikokapitální protéza není v ramenním kloubu. Dne , datum, se žalobkyně podrobila operaci na , podezřelý výraz, , adresa, , při které došlo k vyjmutí cervikokapitální protézy a k deliberaci nervu radialis, medianus a ulnaris. Při uvedené operaci bylo zjištěno, že nerv axillaris je odtržen od úponové části na deltovém svalu – rekonstrukce a operační intervence nebyla možná. Žalovaná nepostupovala v souladu se zákonem, zdravotní stav žalobkyně je důsledkem nesprávného postupu při operaci v pracovišti žalované, při operaci totiž nebylo postupováno lege artis.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že na pooperačních snímcích bylo patrné pouze částečné vykloubení ramenního kloubu při insifucienci svalstva (svalová nedostatečnost) ramenního pletence. Paréza byla přisuzována zateklému hematomu v oblasti axily (krevní výron v podpažní oblasti) při luxační komunitivní fraktuře humeru (při vykloubené tříštivé zlomenině pažní kosti). Byla zahájena rehabilitace, EMG vyšetření odhalilo denervační syndrom nervu radialis (pažní nerv) a neurogenní axonální lézi nervu axillaris (poškození podpažního nervu). K poranění nervu axillaris došlo s největší pravděpodobností již při úrazovém ději, což je klinickým vyšetřením obtížně prokazatelné v době úrazu. Neurogenní komplikace periferie vznikla při vynětí hlavice kloubu z podpaží zřejmě zhmožděním či zateklým hematomem.3. Dne , datum, do řízení vstoupil vedlejší účastník, který ve svém vyjádření uvedl, že sporuje samotný základ nároku i jeho výši, neboť žalobkyně neprokazuje, že operace a léčení žalované bylo provedeno nesprávně a není zde ani příčinná souvislost mezi operací a újmou na zdraví žalobkyně. V oblasti zdravotní péče jsou poskytovatelé zdravotní péče postupovat s péčí řádného odborníka, přičemž dané je třeba posuzovat ex ante, tedy na základě poznatků, které měl lékař k dispozici v době svého rozhodnutí. Odpovědnost poskytovatele zdravotní péče není odpovědností za výsledek, ale za správnost provedení lékařského zákroku.4. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svou žalobu tak, že po operaci došlo k paréze prstů na operované ruce, což sdělila lékaři, který tuto informaci nekomentoval. Celá pooperační péče byla dle žalobkyně velmi špatná, personál byl neochotný a nepříjemný, lékaři neměli o žalobkyni a její zdravotní stav zájem.5. Z lékařských zpráv žalované, operačních protokolů, svalových testů a z propouštěcí zprávy soud zjistil, že žalovaná se dne , datum, dostavila na pracoviště s otokem ramene vlevo a s prázdnou ramenní kloubní jamkou. Dne , datum, byla žalobkyně operována pro tříštivou zlomeninu horní části levé pažní kosti, pročež ji byla implantována cervikokapitální protéza (CKP) o velikosti 38. Od první operace nemohla žalobkyně natáhnout prsty levé ruky, ačkoli pěst byla schopna sevřít. Pro špatné postavení cervikokapitální protézy byla hybnost ramene žalobkyně nulová, EMG vyšetření odhalilo parézu nervu radialis s denervačním syndromem a parézu nervu axillaris vlevo. Z propouštěcí zprávy , podezřelý výraz, , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se podrobila operaci pro luxaci (vykloubení) cervikokapitální protézy, denervační syndrom nervu axillaris a nervu radialis, kdy ve vztahu k radiálnímu nervu došlo k jeho uvolnění ze srůstů a jizev. Při této revizní operaci bylo dále zjištěno odtržení nervus axillaris od svalu bez možnosti rekonstrukce.6. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru ortopedie, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně utrpěla těžký úraz, kterým došlo mimo jiné k vytržení axilárního nervu od jeho úponu ke svalu. Operačním zákrokem ze dne , datum, byla řešena vzniklá zlomenina, nebyla však možná otevřená repozice a stabilizace víceúlomkové zlomeniny s vykloubenou hlavicí, a proto byla správně implantována endoprotéza ramenního kloubu, což lze považovat za postup lege artis. Operační výkon proběhl správně, na náležité odborné úrovni a v souladu s uznávanými medicínskými postupy a pravidly lékařské vědy. Pooperační péče byla na náležité vysoké odborné úrovni. Žádný z pracovníků žalované se nedopustil postupu, který by byl v rozporu s uznávanými medicínskými postupy a pravidly lékařské vědy. K poškození nervu radialis došlo s vysokou pravděpodobností (hraničící s jistotou) v důsledku otoku a hematomu. Z doplňujícího znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že při poškození radiálního nervu je možné ohnutí prstů a sevření do daně, není možné natažení prstů. Poškození axilárního nervu se neprojevuje změnou v citlivosti prstů, senzitivní změny jsou v horní části paže (v místě, kde se nacházela zlomenina), a proto nelze po úrazu vyšetřit citlivost nervů pro překrytí vjemů bolestí ze zlomeniny. Luxace (vykloubení) endoprotézy směrem dolů je způsobena ochrnutím nervu axillaris, endoprozéza byla zvolena ve správné velikosti.7. Pro opakované námitky žalobkyně vůči znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, byl ve věci vypracován revizní znalecký posudek, a to , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru ortopedie, dne , datum, . Z revizního znaleckého posudku soud zjistil, že žalobkyně si pádem způsobila zlomeninu horní části pažní kosti, kdy odlomená část hlavice s metafýzou pažní kosti byla dislokována odpředu a pod kloubní jamku, odlomený velký a malý hrbol zůstaly v kontaktu s metafýzou pažní kosti s minimálním posunem, další linie lomu zasahovaly až do diafýzy pažní kosti. Odlomená část hlavice podle rentgenu byla dislokována pod velký prsní sval směrem k nervově-cévnímu svazku. Jednalo se o čtyřfragmentovou zlomeninu. CT vyšetření nebylo provedeno, ačkoli je obvykle součástí předoperačního plánování a poskytuje přesnější informace pro přesnější rozhodnutí o typu léčby. Postižení axilárního nervu je obtížné klinicky stanovit bezprostředně po úrazu vlivem bolesti postiženého ramena a omezením pohybu v rameni, klinicky se distálně neprojevuje. Nelze plně diagnostikovat toto poranění během operačního výkonu. Ihned po poranění by se projevilo postižení radiální nervu s typickým obrazem periferní obrny, toto postižení bylo zaznamenáno až druhý pooperační den. Poranění axilárního nervu bylo s největší pravděpodobností způsobeno vlastním poraněním, vytržením nervového zakončení z vláken deltového svalu. Předmětem operačního výkonu dne , datum, bylo řešení zlomeniny horního konce pažní kosti a pro nemožnost rekonstrukce zlomeniny byla implantována cervikokapitální náhrada ramena o velikosti 38 mm, kdy použitý rozměr odpovídá anatomickým rozměrům původní hlavice pacienta, použitá velikost byla přiměřená. Při operaci došlo buď k selhání fixace nebo nebyly hrboly fixovány do správného místa, byl použit drén, který by bránil vzniku hematomu. Nelze konstatovat, že by nebylo postupováno v souladu s odbornými medicínskými postupy. Pooperační péče proběhla standardním postupem, nelze konstatovat, že by se některý z pracovníku dopustil postupu, který by byl v rozporu s uznávanými medicínskými postupy. Paréza axilárního nervu nemohla být ovlivněna, sama o sobě vede k nižšímu postavení hlavice. Komplikace vlastního operačního výkonu jsou možné a nejsou v rozporu s medicínskými postupy. Odtržení axilárního nervu od vláken svalu nešlo v daném případě neurochirurgicky řešit. Diagnosticky je těžké zjistit poranění axilárního nervu bezprostředně po zranění, obvykle je zjistitelné po odeznění akutní bolesti nebo při zahájení rehabilitace, s časovým odstupem se provádí elektromyografické vyšetření. K postižení periferních nervů v oblasti plexus brachalis může dojít zatečením hematomu. Pokud hematom vznikne, může při jeho resourpci a organizaci dojít k tvorbě jizevnatých tkání v okolí nervu a tím jeho postižení – v tomto případě byly jizevnaté srůsty v okolí radiálního nervu uvolněny při neurochirurgické operační revizi. Hematom v okolí ramene způsobený poraněním a operačním výkonem se na postižení periferních nervů podílel. Použití cervikokapitální náhrady horní části pažní kosti pro úrazové postižení je méně časté, ale stále odpovídá postupu lege artis. Bylo sice vhodné provést ještě CT vyšetření a EMG vyšetření mělo být provedeno dříve (standardně za 3 až 6 týdnů, nikoli s odstupem 3 měsíců od úrazu), nestandardní postupy a prodlevy mohly být ovlivněny covidovým obdobím. Při použití cervikokapitální náhrady ramene nedochází k obnově do původního funkčního stavu před úrazem, vždy dochází k deficitu plné funkce ramene, i při správné technice implantace může dojít k subluxačnímu postavení hlavice vlivem poúrazovému přechodnému hypoton