65 C 11/2025-71 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhal na žalovaném domáhal zaplacení částky v celkové výši 78 614,17 Kč z titulu dlužné pohledávky vyplývající z Leasingové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval žalobce a žalovaného, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ani žalobce ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřili, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Polské republiky, kde má i bydliště, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4/1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v , adresa, je dána ustanovením § 9/1 o. s. ř., jeho místní příslušnost se podává z citovaného čl. 5 Nařízení. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, kde měl poskytovatel leasingu i žalovaný sídlo, a nachází se zde i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu občanstvím žalovaného nemůže svou intenzitou toto převážit.5. Skutková tvrzení jsou prokázána těmito listinami – smlouvou o nájmu movité věci č. , hodnota, a jejím dodatkem ze dne , datum, , všeobecnými smluvními podmínkami, protokolem o předání a převzetí předmětu leasingu, výpovědí smlouvy, fakturou č. , hodnota, , e-mailovou komunikací, výpisem z účtu, fakturami č. , hodnota, -, Anonymizováno, , č. , hodnota, , Anonymizováno, č. , hodnota, -, Anonymizováno, včetně rozúčtování souhrnné faktury, fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, včetně rozúčtování souhrnné faktury, fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, rozúčtování souhrnné faktury, fakturou č. , hodnota, , Anonymizováno, včetně rozúčtování souhrnné faktury, fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, včetně rozúčtování souhrnné faktury, fakturou č. , hodnota, , Anonymizováno, včetně rozúčtování souhrnné faktury, výpočtem smluvní pokuty, předžalobní výzvou, podací stvrzenkou. Tyto listiny prokazují, že žalobce uzavřel dne , datum, se žalovaným jakožto podnikatelem smlouvu o nájmu movité věci č. , hodnota, (dále jen leasingová smlouva), na základě které přenechal žalovanému jakožto leasingovému nájemci k užívání vozidlo , Anonymizováno, , jméno FO, SW, RZ , SPZ, (dále také jen předmět leasingu), a to na dobu 24 měsíců. Žalovaný se mimo jiné ve smlouvě zavázal uhradit žalobci za užívání předmětu leasingu částku v celkové výši 7 166,02 Kč měsíčně, kdy součástí této platby bylo i havarijní a zákonné pojištění. Žalovaný předmět leasingu dne , datum, převzal. Dne , datum, uzavřel žalobce se žalovaným dodatek leasingové smlouvy, na základě které se žalovaný zavázal uhradit žalobci za užívání předmětu leasingu částku v celkové výši 7 301,38 Kč měsíčně včetně DPH (bez DPH 6 034,20 Kč), kdy součástí této platby bylo opět i havarijní a zákonné pojištění. Doba nájmu byla smluvena na 48 měsíců. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné smluvní podmínky. Dle článku 4.1.4 písm. b) těchto podmínek byl žalobce oprávněn jednostranně změnit výši splátky ve smlouvě nebo ostatních plateb v mimo jiné v případě dojde-li v průběhu trvání smlouvy ke změnám týkajících se zejména povinného ručení, havarijního či jiného pojištění. Dle článku 7.2.3. písm. d) těchto podmínek byl žalovaný v případě zániku smlouvy výpovědí povinen zaplatit žalobci náklady vynaložené v souvislosti se zajištěním, odebráním a převozem (odtahem) předmětu leasingu do sídla pronajímatele. Dle článku 9.2 těchto podmínek byl žalovaný povinen zaplatit žalobci v případě svého prodlení s platbou splátky nebo jakékoliv jiné platby, smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý, byť jen započatý den prodlení. Žalovaný neplnil své povinnosti z leasingové smlouvy, když řádně nehradil leasingové splátky. Proto žalobce smlouvu vypověděl, vyzval žalovaného k úhradě dlužných pohledávek a k vrácení (resp. přistavení) vozidla do sídla žalobce včetně vrácení dokladů od vozidla a klíčů. Žalovaný vozidlo nevrátil. Žalobce proto vynaložil náklady na odebrání vozidla (6 050 Kč) a odtah vozidla (13 447,93 Kč), které následně vyúčtoval žalovanému. Žalovaný tyto žalobci neuhradil. Žalovaný neuhradil žalobci ani leasingové splátky za měsíce červen 2024, červenec 2024, srpen 2024, září 2024, říjen 2024 a listopad 2024, každou ve výši 7 440,53 Kč, když tyto splátky byly navýšeny o 115 Kč (bez DPH) oproti splátkám dle dodatku leasingové smlouvy z důvodu navýšení havarijního pojištění (z částky 486 Kč na 559 Kč) a povinného ručení (z částky 280 Kč na 322 Kč). Žalovaný neuhradil ani smluvní pokutu za prodlení se shora uvedenými platbami v celkové výši 14 473,06 Kč. Žalovaný dlužné pohledávky neuhradil ani po další výzvě žalobce.6. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.7. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Podle § 3 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k následujícím závěrům.12. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena Leasingová smlouva, na základě které žalobce přenechal žalovanému jakožto leasingovému nájemci k užívání výše uvedený předmět leasingu a žalovaný se zavázal žalobci hradit za užívání předmětu leasingu sjednané měsíční splátky. Žalovaný sjednané splátky žalobci řádně nehradil, čímž porušil svůj závazek z leasingové smlouvy. Žalobce proto smlouvu vypověděl a vyzval žalovaného k vrácení předmětu leasingu. Žalovaný předmět leasingu žalobci řádně nevrátil. Neuhradil žalobci ani leasingové splátky za měsíce červen až listopad 2024, ani částku, kterou žalobce vynaložil za odebrání a odtah vozidla, ani sjednanou smluvní pokutu. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobci žalobní pohledávku, byť částečně, uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, když pohledávku řádně nesplatil, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou pohledávku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 10 800 Kč (9x 1 200 Kč) a úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 931 Kč dle položky 1 pís